Další kuriozita ukazující, jaké faktory ovlivňují naše ekonomické rozhodování. Zatímco hezké věci máme tendenci si ponechávat, ošklivých se pochopitelně zbavujeme.
Výzkumníci tvrdí, že toto chování empiricky zaznamenali i pro peníze. I v době peněz virtuálních stále přicházíme denně do styku i s mincemi a bankovkami. Ukázalo se, že dotek opotřebovaného, znečištěného nebo i neestetického platidla v nás vyvolává pocit znechucení a raději se ho zbavíme.
Což je svým způsobem paradoxní, protože peníze jsou konstruovány právě tak, aby byly plně zaměnitelné. I když nejsme sběratelé mincí, měnu ale trochu vnímáme nejen jako prostředek k nákupu něčeho jiného, ale i jako samotné zboží (což zase není tak překvapivé, zlato a stříbro se jako platidlo používaly mj. i proto, že jsou „hezké“).
Výzkum mj. potvrdil, že lidé nakupují různě podle toho, zda mají jednu bankovku velkou a nebo stejnou částku v drobných. Máme zábrany rozměňovat velkou bankovku. Nicméně vzhled peněz může být silnější a tento trend zvrátit, zářivé mince si chceme ponechat spíše než ohmataný papír.
Článek na toto téma napsali Fabrizio Di Muro (University Winnipeg) a Theodore J. Noseworthy (University of Guelph) do Journal of Consumer Research.
Poznámka: Opravdu bizarní způsob podpory spotřebitelské poptávky: záměrně ošklivá platidla, s obrazy nemocí apod. s cílem vyvolat reakci typu „musím to utratit, nebo se tím ještě nakazím“. Nebo by platidla se při emisi nových bankovek a mincí záměrně ošoupávaly a upatlávaly. Možná by se takto dala podpořit spotřebitelská poptávka bez negativních jevů uvolněné měnové politiky? (Míněno jako vtip.)
Zdroj: Phys.org
