Vývoj cen ropy a řady dalšího zboží vzbuzuje často pocit, jako by trh někdo manipuloval – např. dodavatelé tajně vytvářeli kartel. Ne snad, že by nemohli, ale podobný výsledek může nastávat i samovolně. Záviset má hlavně na tom, jak rychle prodejci a kupující mění své obchodní strategie.
Kdo je v průměru rychlejší, ten je ve výhodě. Přitom ale jediným efektem není jen rozdílná cenová hladina. Rychlejší kupující, tedy „trh řízený zákazníky“, vede ke stabilnější ceně. Na trhu, kde se efektivněji chovají prodávající, je cena v průměru přirozeně vyšší, nadto ale také více kolísá.
Takové výsledky alespoň přinesla studie, kterou provedli fyzikové Tiago P. Peixoto a Stefan Bornholdt z univerzity v Brémách. V Německu došlo nedávno k vyšetřování prodejců benzínu/distributorů energie kvůli podezření z kartelu, podle autorů ale podobná situace nastává i samovolně v důsledku „kolektivní dynamiky“.
Pokus o překlad do normálního jazyka. Model má vlastně rozhodovat, zda já jako kupec dokážu rychleji zjistit, ve kterém supermarketu mají levnější chleba, nebo zda porovnání cen dokáže rychleji udělat prodejce. Snad nějak takto: Když jeden z prodejců zdraží a zákazníci na to nedokáží hned zareagovat, zdraží i ostatní. Prodejci totiž kopírují úspěšnější prodejce. Pokud jako reakce na změnu-snížení ceny začne jeden prodejce masivně vydělávat kvůli vyššímu obratu, zlevní všichni. Pokud někdo po zlevnění u konkurence bude prodávat dál ve stejným objemech a tudíž víc vydělá, pokles cen nenastane.
Kdo je ve výhodě? Třeba různé srovnávače cen zvýhodňují kupující, ovšem funguje zde prý i kladná zpětná vazba. Na srovnávačích cen vydělají ti, kdo je používají, ale vydělají tím víc, čím více zákazníků je používá.
Zdroj: Phys.org
Poznámky:
– Ale že by tento model nějak odpovídal tomu, co vidíme kolem sebe, toť opravdu otázka. Samozřejmě, že model nezahrnuje třeba měnící se nabídku/poptávku: zmrznou kávovníky, změní se cena kávy; změní se DPH, změní se ceny. To a další vlivy ovšem pomiňme. Je model realistický jinak? Jak např. může prodejce zjistit, zda konkurent po zdražení prodává menší objemy? Přímo nemůže, leda dle svých vlastních prodejů, a zde, je-li velká konkurence, bude nárůst tak jako tak jen malý.
– Je nějaký fundamentální důvod, proč vysoké ceny fluktuují víc než ceny nízké? Autoři rovněž uvádějí, že ceny rychle rostou, ale pomalu klesají. Takže dejme tomu kdybychom křivky nějak normalizovali, aby ceny oscilovaly kolem průměrné hodnoty, byly by příslušné „zuby“ asymetrické. Souvisí to nějak?
– Pokud by tahle „zubatost“ platila, šlo by na základě tohoto vzoru spekulovat na další vývoj ceny? Autoři výzkumu jsou spíše skeptičtí.
