Je zajímavé, že mnohé technologie předcházející samotného Guttenbergovu vynálezu byly známé už dříve. Proč se tedy samotný knihtisk v Evropě objevil až tak pozdě?
První podmínkou, aby nová technologie měla smysl, bylo dostatečné zlevnění papíru (starší materiály na psaní, papyrus, velín a pergamen, byly poměrně drahé). Papír je také původem z Číny a do Evropy se dostal přes muslimský svět. Ve 12.-13. století však byly vypracovány nové technologie jeho výroby, které ho podstatným způsobem zlevnily.
Tištění metodou „otisků“ je také už starého data. I pokud pomineme potisk slavného Disku z Faistu (který je možná podvrhem), Římané používali matrice k potisku textilií. Tisk z dřevěných destiček se fungoval v Číně, mongolské říše začaly takhle tisknout papírové peníze. Od 14. století se v Itálii a Německu tímto způsobem tiskly hrací karty nebo obrázky svatých.
Guttenberg (1455) ovšem přišel jednak na pohyblivé formy, přestal pokládat stránku za „základní jednotku“, což umožňovalo manipulovat s jednotlivými písmeny, a především pak s odléváním písmen. Taková z kovu odlitá písmena se dala používat opakovaně, vydržela mnohem více než dřevěná. Po opotřebení stačilo obnovit písmeno, nikoliv celou stránku. Odlévání z forem zavedlo také jednotu písma, všechna „a“ mohla náhle vypadat stejně. První tištěné knihy mohly být jednak levnější, za druhé ale působily i velice dobrým estetickým dojmem. (Krátce poté se ovšem objevila i levná nepříliš kvalitní díla, obdoba současným paperbacků.)
Guttenbergem zvolené „fonty“ jsou založeny na německém rukopisu té doby, který se lidem mimo Německo nelíbil. Kromě Německa se proto centrem tiskařského průmyslu mohly stát i jiné země, především Itálie, kde byla jako nový typ písma tehdy uvedena mj. kurzíva.
Knihtisk vyvolal nejen kulturní, ale i průmyslovou revoluci, stal se de facto prvním opravdu výkonným a inovativním odvětvím, v němž Evropa předstihla okolní svět. Necelé půlstoletí po Guttenbergově vynálezu bylo jen v Benátkách na 150 tiskáren. V roce 1466 se objevily první tištěné reklamní letáky na knihy a krátce na to i vydavatelské katalogy.
V roce 1455 se celkový počet knih v Evropě odhaduje na méně než 100 000. Na přelomu století to už bylo 9 milionů.
Zdroj: Paul Johnson: Dějiny renesance, Barrister and Principal, Brno, 2004
Poznámky:
– Do určité míry v Evropě vznikla inovativní průmyslová odvětví už předtím (stavba velkých lodích, slanečky, větrné mlýny…).
– Zajímavé je, zda se knihy staly také vývozním artiklem mimo Evropu. Pokoušeli se v té době vydavatelé tisknout knihy třeba pro muslimské odběratele?
