Konkurenční teorie předpokládala, že malárie decimuje člověka zhruba až od neolitu, kdy se osídlovaly vlhké půdy v okolí bažin, zatímco lovci a sběrači předtím preferovali zdravější oblasti. Nicméně modely počítající s tím, jak se malárie šíří, tuto možnost údajně vyloučily.
Základem výzkumu byla analýza genetické rozmanitosti původců malárie, provedená na základě dosud největší kolekce DNA plasmodií. Genetická rozmanitost klesá v závislosti na vzdálenosti od subsaharské Afriky. Podobně je to u člověka, tudíž malárie migrovala už s ním. Oněch 80-60 tisíc let je dolní hranice, nemoc může být i mnohem starší.
Tým vedený výzkumníky z Imperial College London publikoval článek na toto téma v časopisu Current Biology.
V současnosti se odhaduje, že malárie zabíjí mezi 1 a 3 miliony lidí ročně a hrozba nákazy visí nad 1,4 miliardami lidí. Výzkum by mohl mít i praktický dopad, protože genetické rozdíly mezi jednotlivými původci malárie jsou hlavní příčinou toho, jak odlišně v různých oblastech reagují plasmodia na jednotlivá antimalarika.
Zdroj: ScienceDaily
– Na toto téma viz také článek Kde se vzala malárie a chinin. Zde se také diskutuje problematika malárie v předkolumbovské Americe.
– Teorie o neolitickém původu malárie předpokládala, že se jí lidé původně nakazili od domestikované drůbeže.
– Šimpanzi trpí malárií také, ale způsobuje jim ji jiný druh Plasmodia než člověku (viz také: Kultura šimpanzů: Znají léčivé rostliny?).
