Statistika ukazuje, že při přích lépe dopadají právníci mluvící tiše než ti hřímající. Navíc úspěšnější jsou ti s vyšším hlasem. Což je zvláštní, protože dle jiných výzkumů muži mají tendenci hlasovat ve volbách pro kandidáty s maskulinnějším hlasem, muži i ženy lépe přijímají šéfky s hlubším hlasem a maskulinita hlasu u výkonných ředitelů pozitivně koreluje s velikostí a úspěšností firem.
Alan Yu z University of Chicago a Daniel Chen z ETH Curych postupovali následujícím způsobem. Dobrovolníkům dali hodnotit projevy právníků (mužů) před Nejvyšším soudem USA. Aby se srovnávalo srovnatelné, šlo o začátky řeči, kdy se stejně neřekne žádná podstatnější informace („slovutný soude, mám tu čest/vážím si toho, že – blabla…“). Poté dobrovolníci odpovídali na to, jak jim řečník přišel důvěryhodný, vzdělaný, inteligentní nebo jak maskulinní měl hlas.
Když se pak tyto odpovědi porovnávaly s výsledkem sporu, ukázalo se, že statisticky relevantně s úspěchem koreluje pouze maskulinita hlasu – a to negativně! Proč tomu tak je, to se neví. Výsledky ovšem asi netřeba přeceňovat, protože hodnoceny byly projevy jen 60 lidí a samozřejmě u jiných soudů by to mohlo dopadnout úplně jinak. Možná také záleží na tom, zda soudí muži či ženy.
Nicméně právní systém obsahuje prostě řadu zkreslení, kdy rozsudek závisí třeba na tom, zda je soudce po jídle nebo hladový (tak praví též již provedené výzkumy). Jistěže existují opravné prostředky a v Evropě nemáme trest smrti, ale lépe se prostě příslušné mašinérii vyhnout.
Zdroj: New Scientist
Poznámky:
– Alan Yu navrhuje, že by třeba soudci měli dostávat instrukce o existenci příslušných zkreslení, ovšem to je kocourkovské řešení (bude pak maximálně zaujatý opačně).
– Protože legislativu tvoří právě právníci, zrovna nahrazení soudcovské profese softwarem je též asi nepředstavitelné.
