pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku
S kuriózní teorií přišel biochemik Zohar Kerem z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Vznik starověké mezopotámské civilizace dal do souvislosti s domestikací cizrny.
Cizrna obsahuje velké množství aminokyseliny tryptofanu, který je prekurzorem pro syntézu neurotransmiteru serotoninu. V domestikované cizrně je přitom tryptofanu podstatně více než v její plané odrůdě. Kerem se domnívá, že právě dostatek serotoninu umožnil obyvatelům oblastí, kde byla cizrna pěstována, vést aktivnější život a lépe využívat svých duševních schopností. Cizrna byla tedy jedním z faktorů, který přispěl k tomu, že civilizace v Mezopotámii vznikla dříve než na jiných místech světa.
Kerem tvrdí, že planou cizrnu je poměrně obtížné kultivovat, navíc se v přírodě vyskytuje jen řídce (poznámka: i v tehdejší přírodě?). Lidé tedy museli mít dobrý důvod, proč se ji pokoušet pěstovat. Pravděpodobně si účinků konzumace cizrny byli vědomi, respektive věděli, že se poté cítí lépe, jsou schopni větší aktivity a lépe snášejí stres. Serotonin navíc podporuje ovulaci, a cizrna mohla tedy souviset i s nastartováním populační exploze.
Reakce ostatních vědců na Keremovu teorii je (samozřejmě) skeptická. Cizrna se na Blízkém východě pěstuje téměř od počátku neolitu, velké říše zde vznikly až později, a to ještě jen někde. K populační explozi docházelo v neolitu univerzálně, staré státy vznikaly i tam, kde cizrna známa nebyla.
Zdroj: New Scientist
Poznámky:
– Celá myšlenka je ale přes veškerou kurióznost docela podnětná. Cizrnu bychom pak mohli chápat například jako nejstarší široce rozšířené antidepresivum či nootropikum.
– Cicer reticulatum zmíněné v anglicky psaném textu se skutečně pokládá za planého předka cizrny. Učebnice starověkých dějin ale vesměs uvádějí, že v Mezopotámii se z luštěnin pěstoval hrách, někdy se zmiňuje také čočka a fazole (což je další nejasnost, fazole by měly být původem z předkolumbovské Ameriky, takže tohle by byly spíše boby – Pythagoras byl zabit, když odmítl přejít přes pole bobů (sotva fazolí). Ať tak či onak, cizrna se v češtině označuje také jako římský hrách, mezi oběma luštěninami by tedy nemusel být takový rozdíl.
– Určitě luštěniny jako zdroje bílkovin se zemědělcům vyplácelo znát (v jakých kulturách chyběly jak luštěniny, tak i mléko? Nová Guinea, Tichomoří?). Je v tomto některá z nich nějak speciální?
