Viz také: Renesance mohla nastat mnohem dříve?
Za doklad děsivé morové epidemie se pokládají výtvarná díla jako freska Triumf smrti z Pisy, která demonstruje totální pomíjivost života ve stylu předmluvy k Dekameronu. Ukázalo se nicméně, že freska předchází vlastní morové epidemii, a totéž platí i pro mnohá další dobová „pesimistická“ znázornění. Mrtví přitom nemají ani atributy obětí černé smrti, jsou prostě mrtví.
Wolfgang Behringer na základě tohoto i dalších zjištění soudí, že morová epidemie byla až poslední ranou. Už předtím se Evropou přehnala vlna neúrod, hladu a podvýživy, jejíž primární příčinou byla proměna klimatu – ochlazení, ale i deštivá léta spojená s povodněmi a dokonce příletem sarančat (i když to působí snad až příliš „biblicky“).
Vlastní mor přišel až jako poslední kapka. Množství obětí bylo tak vysoké v důsledku všeobecné podvýživy, ovšem už předtím zemřelo v Evropě srovnatelné množství lidí – hlady. (Může být, že proměny klimatu usnadnily i vlastní šíření epidemie.)
Zdroj: Wolfgang Behringer: Kulturní dějiny klimatu, Paseka 2010
Poznámky:
– Samozřejmě, že všechny lidské životy jsou pomíjivé, ovšem ne ve všech dobách se setkáváme se zdůrazněním této skutečnosti ve stejné míře. A můžeme se dohadovat, zda je to spíše reakce na vnější situaci nebo na změnu myšlení (nebo oboje nebo asi může jít i o náhodu).
– Českým zemím se mor více-méně vyhnul? Vždyť období vlády Karla IV. se pokládá málem za zlatý věk, v dějinách se mor nezmiňuje. Taktéž za Karla bylo založeno Nové město pražské, kdyby to korespondovalo s morovou epidemií, neměl by ho kdo osídlit nebo by se vzápětí vylidnilo…?
