Jeruzalém má bohatou starší, kanaejskou, minulost, o níž však dosud scházelo více archeologických dokladů. V pozdní době bronzové byl zřejmě centrem nějakého místního státu, po většinu času podaného Egyptu. Tabulka snad spadá zhruba do doby vlády „kacířského“ faraona Achnatona, kdy se ovšem egyptské panství v Syropalestině uvolnilo. V archivu v Achnatonově hlavním městě Amarně se dochovalo několik tabulek, jejichž odesilatelem byl kanaejský vládce Jeruzaléma Abu Heba.
Nalezená tabulka byla zřejmě součástí rozsáhlejšího palácového archivu. Je popsána mezopotámským klínopisem, což byla tehdy na Blízkém východě řeč diplomatů i obdoba „mezinárodního“ jazyka s rolí zhruba odpovídající dnešní angličtině. Destička je fragment o rozměrech asi 2 x 2,8 cm a tlustá asi 1 cm. Znaků na střepu je jen několik (osobní zájmena, příslovce později, sloveso dělat) a jejich celkový význam se nedá určit. Zajímavější je, že znaky jsou dobře zachovalé a čitelné, podle asyrologa Waynea Horowitze evidentně napsaná profesionálním písařem, kteří tehdy působili téměř výlučně na dvorech vládců. Mohlo jít třeba o nějaký královský úřední dopis – třeba klidně takový, které měl směřovat do Egypta. A jeho „autorem“ klidně mohl být právě Abu Heba. Materiál fragmentu údajně nasvědčuje, že tabulka byla vyrobena z místní hlíny.
Tabulka byla nalezena v Ophelu (mezi Starým jeruzalémským městem a Davidovým městem) při zkoumání vrstev nacházejících se pod památkami z Šalamounovy doby. Bylo by divné, kdyby zde byla osamocená, takže se lze zřejmě těšit na další objevy.
Zdroj: Eurekalert
Obrázek: Kredit Hebrejská univerzita, foto Sasson Tiram
