Před vánočně-silvestrovskými svátky opilství a obžerství tedy jedna novinka na toto téma. V lokalitě Tel Kabri (dnešní Izrael, tehdejší Kanaán) objevili archeologové 40 obřích džbánů, které obsahovaly uvedené množství vína. Nedaleko sklípku se nacházel hodovní sál tehdejší elity, kde se víno konzumovalo, prý hlavně ke skopovému. Sklep i palác byly zničeny zřejmě zemětřesením.
Že v nádobách bylo skutečně víno, se zjistilo analýzou zbytků. Spíše než o klasické víno se ale jednalo o cosi mezi vermutem, svařákem či retsinou – do nápoje byl přimíchám med, skořicová kůra, máta, bobule jalovce a smůla. Ve stejné době se prý podobná vína v Egyptě pila i jako lék.
Složení vína ve všech džbánech bylo stejné, šlo tedy o standardní a pečlivě dodržovaný postup.
Dalším cílem je získat podrobnější informace a na jejich základě se pokusit rekonstruovat chuť starověkého nápoje.
Zdroj: Phys.org
Poznámky:
– Med byl možná přidán i kvůli snazšímu kvašení?
– Nejstarší doklady o pití vína máme z dnešní Gruzie z doby asi 6 000 př. n. l. Divoká réva (tedy ta, která byla domestikována, na rozdíl třeba od americké – viz označení Vinland) roste na rozhraní Zakavkazska, Turecka a Íránu. Mimochodem už jedny z nejstarších nálezů zbytků vykvašeného vína ukazují na přidávání borovicové pryskyřice. Měla by víno trochu konzervovat; Řekové ve starověku za tímto účelem používali také mořskou vodu.
– Další zajímavost nezmiňovaná v článku. Skořice se v té době pěstovala leda tak v Indii nebo v ještě vzdálenější Číně. Ještě Řekové před Alexandrem skořici sice používali, ale nevěděli, odkud pochází. Její použití do vína v takto masovém měřítku dokládá také existenci rozvinutého dálkového obchodu na počátku 2. tisíciletí př. n. l.
