V zahraničních přehledech hlavních novinek uplynulého roku nemůže samozřejmě chybět ani archeologie. Výběr se liší, řada objevů se ale opakuje skoro v každém z přehledů.
Richard III.
Archeologové z University of Leicester oznámili objev hrobu anglického krále Richarda III., který v roce 1485 padl v bitvě na Bosworthských polích („Království za koně“). Totožnost těla potvrdilo srovnání DNA s Richardovými dodnes žijícími potomky. Ostatky byly následně podrobeny celé řadě zkoumání, které např. zdokumentovaly kvalitu královy výživy, to, zda trpěl nitrotělními parazity apod. Předpokládá se, že tělo bylo posmrtně zohaveno a nebylo ani řádně pohřbeno v rubáši/rakvi.
(Přesněji řečeno, samotný objev hrobu – pod dnešním parkovištěm, kde dříve stál františkánský kostel – a exhumace se uskutečnily už v roce 2012; loni University of Leicester pouze svou autoritou potvrdila, že jde opravdu o pozůstatky Richarda III.)
Poznámka: Richard III. má vesměs pověst panovníka krutého, vraha svých synovců atd. Nechybějí ale ani opačné názory. Viz např. knihy
Kovařík, Jiří: Richard III — Vrah či obět?
Josephine Teyová: Vrah či oběť
(oba tituly mají opravdu stejný název)
Slušná zásoba
Nejstarší vinný sklep byl objeven v Kanaánu – viz: Nejstarší starověký vinný sklep
Hrob lékaře v Abúsíru
Tento nález je dílem českých egyptologů. Šepseskafanch byl faraonovým lékařem v době 5. dynastie (cca 2500–2250 př. n. l., Stará říše).
Oznámení Českého egyptologického ústavu k události:
Práce započaly v oblasti světových objevů z loňského roku /míněno 2012/ – ve skalních hrobkách patřících vysokému hodnostáři a knězi Neferovi a princezně Šeretnebty z poloviny 5. dynastie (cca 2400 př. Kr.) – nálezy unikátních soch a dalších památek nesmírné vědecké hodnoty a uměleckého významu obletěly ke konci loňského roku celý svět. V jejich bezprostředním okolí byla nyní objevena další unikátní hrobka patřící tentokrát knězi a vrchnímu lékaři Horního a Dolního Egypta, Šepseskafanchovi. Jeho kamenná hrobka měří 21 x 14 m a i dnes, po 4500 letech, které uplynuly od jejího vzniku, sahá do výše přes 4 m.
Ve východní části hrobky je zakomponována chodbová kaple, na jejímž konci stojí monumentální kamenná stéla se jménem a tituly Šepseskafancha. Ty dokumentují jeho kariéru kněze slunečního boha Rea ve slunečních chrámech několika panovníků 5. dynastie, přes kněze beraního boha Chnůma, kněze Obou Domů Života až po kněze kouzel.
Umění utržené ze řetězu
V Koutroulou Magoula (nedaleko vesnice Neo Monastiri, zhruba 160 kilometrů od Atén, střední Řecko) objevili archeologové z University of Southampton obrovské množství vypálených keramických figurek. Naleziště je datováno do středního neolitu (cca 5800–5300 př. n. l.). Soustředěno zde žilo několik set lidí, kteří bydleli v kamenných a cihlových domech. Koncentrace obyvatel i architektura jsou na svou dobu překvapivé. Nebyly zjištěny známky výraznější sociální diferenciace.
Interpretace figurek klasicky kolísá mezi uměním a náboženstvím (má-li takové dělení smysl), unikátní je ale především jejich počet. Většinou se jedná o sošky žen, někdy jde ale i o muže, bezpohlavní bytosti nebo jakési ptačí lidi.
Na místě byla nalezena také hrobka z doby bronzové, přesvědčení o jeho významu mohlo tedy přetrvat ještě dlouho po zániku vlastního neolitického osídlení.
Genom neandrtálců
I když tato zpráva spadá spíše do paleoantropologie než samotné archeologie, za významný pokrok se považuje rekonstrukce neandrtálského genomu – je pokládána za další důkaz, že v minulosti probíhalo rozsáhlé „mezidruhové“ křížení. Debaty o tom, zda neandrtálci systematičtěji pohřbívali své mrtvé, se nyní přiklánějí opět ke kladné odpovědi.
Křižácká nemocnice
V jeruzalémském Starém městě (v křesťanské čtvrti) byly objeveny pozůstatky obrovské nemocnice z období křížových výprav. Šlo o zatím největší známé léčebné zařízení z této doby. Budova byla podle všeho zničena zemětřesením v roce 1457.
Borgiové by záviděli
V Bulharsku byl objeven bronzový prsten ze 14. století. Nejedná se ovšem o žádnou tretku. Prsten byl jednak nádherně řemeslně zpracován a navíc měl specifický účel. Podle velikosti/tvaru se zdá, že byl určen spíše pro muže a nosil se asi na malíčku. Prsten obsahoval skrytou kazetu, přičemž archeologové se domnívají, že měla zcela konkrétní smysl. Vlastník prstenu v ní skrýval jed, který svým obětem nenápadně kapal do nápojů.
Zdroj: HeritageDaily, IBTimes a další
Loni byly objeveny také dosud nejstarší známé sluneční hodiny a možná též nejstarší kalendář.
