Student World

Již téměř věčná otázka po charakteru evropského neolitu má další dílčí odpověď. Alespoň ve Skandinávii na původní obyvatele nová technologie obživy zřejmě příliš nezapůsobila, takže ji nepřebírali.
Pontus Skoglund a jeho kolegové ze švédské Uppsala University analyzoval DNA lidí, kteří obývali Švédsko v době 5000–3000 př. n. l. Použitých vzorků bylo poměrně málo (11 lidí), nicméně daly se jednoznačně přiřadit konkrétním kulturám v tom smyslu, zda šlo o „neolitiky“ či „mezolitiky“. Výsledky analýzy praví, že geneticky mezi oběma skupinami existovaly výrazné rozdíly, větší než dnes dejme tomu mezi Skandinávci a Italy. Když už tok genů nastal, byl prakticky jednosměrný – geny lovců se dostaly do zemědělské populace, ne naopak – což dává smysl, když zemědělství postupovalo na sever.
Analýza kostí podle zastoupení izotopů také ukázala, že lovci/sběrači/rybáři a zemědělci se také živili výrazně odlišnou stranou (jak jinak, chtělo by se říct, rozvinutý obchod s potravinami pro tuto dobu přece jen čekat nelze).
Autoři studie pokládají za nejzajímavější zjištění, že oproti zemědělcům byla populace lovců a sběračů překvapivě geneticky homogenní. Možná zemědělci přicházeli ve více vlnách, možná lovci a sběrači žili v malých skupinkách s imbreedingem (poznámka: tady by chtělo rozlišit, zda mluvíme o rozdílech v rámci skupiny nebo mezi skupinami, což původní zdroj nespecifikuje, ostatně co také vyvodit z 11 DNA; možná opravdu lovci a sběrači žili v malých od sebe izolovaných skupinách, víceméně od osídlení Skandinávie po skončení doby ledové).
Zdroj: New Scientist

Poznámka: Skandinávie ovšem představuje specifický případ, protože tam se hranice zemědělství několikrát posouvala sem tam, čili zemědělství i „zanikalo“. Pěstování obilí se ani v jižním Švédsku možná dlouho na určité ploše neuživilo víc lidí než lovem a sběrem (a v pobřežních oblastech rybolov zemědělství konkuruje dodnes). Zjevně užitečné technologie typu výroby keramiky místní lovci a sběrači naopak přebírali ochotně.
Pro střední i západní Evropu lze asi předpokládat odlišnou dynamiku; zemědělství zde už nezanikalo, maximálně se hranice mohla posouvat sem a tam dle nadmořské výšky.

autor Pavel Houser