Starověké mezopotámské kroniky od dob Sumerů mají nejčastěji povahu „seznamů králů“, do nichž se v různé míře doplňují další události pokládané za významné. Nakonec tento formát, opřený ovšem o exaktnější chronologii, se používá i dnes ve formě „politických dějin v datech“ apod.
Mnohdy ale v Mezopotámii narážíme na podivné literární útvary, kde těžko chápeme motivaci autora, obecně kontext vzniku díla. Existují „deníkové“ texty podrobně zaznamenávající astronomické úkazy, aniž by z nich však něco dalšího vyvozovaly, přičemž astronomické nebo meteorologické jevy se jen občas doplňují dalšími údaji, především záznamy o hladinách řek, tu a tam jsou přiřazeny politické události nebo informace o pohybu cen.
Spis Kronika tržních cen konkrétně zaznamenává vývoj cenové hladiny od Chammurapiho až do novobabylonské doby (zřejmě – kompletní podobu textu neznáme, takže na začátku se kronika může pokoušet zahrnout i ještě starší období). Sledují se ceny obilí, datlí, sezamu (olejnina, i pro svícení; číst si v noci nebylo tehdy zdaleka tak levné jako dnes), mědi a vlny, a to ve stříbře. I když Mezopotámie před Peršany neznala mince/peníze v dnešním slova smyslu, stříbro bylo univerzálním směnným ekvivalentem, a to včetně toho, že se „sekalo“ na kousky o standardizované hmotnosti. Dohromady to lze pokládat za celkem relevantní tehdejší koš komodit, samozřejmě ovšem bez ceny práce (mzdy, otroci…), dnes bychom také měli tendenci seznam doplnit třeba o zemědělskou půdu, nemovitosti nebo úrokovou míru.
Přitom ale z dalších pramenů a toho, co víme, ceny uváděné v tomto spisu hodně často s realitou nekorespondují. A k čemu by vůbec takové „tabulky“ (jsou to i tabulky doslova, tj. hliněné destičky) mohly být? Možná tím má být řečeno, že vysoké ceny odpovídají špatným časům, tedy i špatným panovníkům nebo prostě že dobré a špatné časy se střídají, aniž se s tím dá moc co dělat. Mohou snad být ceny neodpovídající realitě i nějakou záměrnou propagandou?
Zdroj: Jiří Prosecký: Když království sestoupilo z nebes – mezopotamské kroniky od časů nejstarších až do doby perské vlády, Academia 2015
Poznámky:
– Shromažďovat data, aby se z nich posléze daly odvozovat korelace a kauzality – to by byl moderní přístup, který však pro Babylon asi nemůžeme předpokládat. I když antická věda už došla ke konceptu rozvoje vědy v důsledku kumulativního poznání ve smyslu „astronomii lépe porozumíme, když budeme déle zaznamenávat“.
– Mohlo jít i o prostou fascinaci seznamy, čísly, encyklopediemi.
– V období dejme tomu 2000 – 500 př. n. l. v Mezopotámii spíše přibývalo stříbra (rozvoj obchodu a metod těžby), nebo se zvyšovala efektivita zemědělství (hrálo už větší negativní roli zasolování půdy umělým zavlažováním?)? Jaké byly celkové trendy ve vývoji cenové hladiny, když např. pomineme války a neúrody?
