Student World

Na Science Worldu jsme se už několikrát zabývali počátky starověkého Egypta, hieroglyfy, mumifikací, náboženskými představami i objevy českých egyptologů. Dosud jsme tak činili především na základě populární literatury a vesměs v podobě krátkých článků. Nyní je na čase se konečně zeptat odborníka a pokusit se přinést trošku systematičtější materiál. Takže: Kdy vlastně vznikl podle nejnovějších názorů jednotný egyptský stát a hieroglyfické písmo? Existoval zde nějaký vliv ze starověké Mezopotámie? Zastavíme se také u staroegyptské matematiky a doporučení pro výběr další četby, nebude chybět menší fotogalerie…

Na naše otázky odpovídá egyptoložka Hana Vymazalová z Českého národního egyptologického centra FF UK.

Hana Vymazalová vystudovala egyptologii a logiku na FF UK v Praze. V rámci disertační práce se zabývá staroegyptským účetnictvím abúsírských papyrových archívů. Kromě toho se věnuje staroegyptské vědě, především matematickým textům a využití matematiky v administrativě. Spolupracuje také na mezinárodním projektu hieratické paleografie textů Staré říše.

Jak staré jsou nejstarší egyptské hieroglyfy? Co podnítilo vznik písma v Egyptě?

Vznik egyptského hieroglyfického písma se klade do 2. poloviny 4. tisíciletí př. Kr. a je úzce spojen s potřebami rozvíjející se společnosti a státní správy. Nejstarší písemné záznamy známe z pečetních válečků, kamenných nádob, slonovinových tabulek připevňovaných ke zboží atp.
Je však nanejvýš pravděpodobné, že mnohé záznamy byly pořizovány na lehké materiály, jako je kůra, dřevo či palmové listy, jež snadno podléhají zkáze. Poměrně známé jsou kamenné stély se jmény prvních vládců či rituální palety a palice zdobené reliéfy a nejstaršími znaky. Některé z těchto nejstarších záznamů se vztahují k božstvům a jejich kultům, především ve spojení s Horem, Sutehem, Esetou, Neitou či Hathorou.

Jak hieroglyfy vznikaly a jak se vyvíjelo egyptské písmo v průběhu historické doby?

Počátky vývoje hieroglyfů jsou spojeny s obrázkovým písmem, kde značka představovala to, co znázorňovala. Velice brzy začaly značky označovat i další, významově příbuzné věci. Největším zlom ve vývoji písma představovalo používání značek pro vyjádření zcela odlišných či těžko postižitelných věcí, a to na základě zvukové shody.
Hieroglyfické písmo tedy užívalo tři druhy znaků: významové – ideogramy, zvukové – fonogramy a určující – determinativy. Hieroglyfické písmo však nebylo jediné, jež se v Egyptě používalo. Pro potřeby běžných, každodenních záznamů se brzy vyvinulo kurzívní hieratické písmo, využívající zjednodušených forem značek vhodnějších k rychlému psaní. Hieroglyfy zůstaly písmem oficiálních záznamů a monumentálních nápisů. V Pozdní době (715–332 př. Kr.) se v Horním Egyptě hieratika vyvinula do abnormální formy (tzv. abnormální hieratika, jejíž znaky mají tvar vzdálenější od hieroglyfů) a v Dolním Egyptě se od 7. století př. Kr. používalo písma démotického, a to zejména pro účely nejběžnějších hospodářských záznamů.
Ve 2. století po Kr. začali egyptští křesťané ve snaze vymezit se vůči egyptské staré „pohanské“ kultuře používat písmo koptské, jež bylo kombinací řeckých majuskulí a několika démotických znaků pro zachycení specifických hlásek.

Lze zjednodušeně říci, že písmo bylo v nejstarším období hlavně prostředkem účetní evidence?

Bylo mnohem víc, neboť bylo spojeno s potřebou zaznamenávat významné historické události, s rozvojem božských kultů a náboženských představ a s hospodářským vývojem formujícího se státu.

Hieroglyfy byly vyluštěny na základě nápisů na Rosettské desce. Jak tomu bylo s písmem hieratickým a démotickým?

Na Rosettské stéle byl dekret o poctách pro Ptolemaia V. (205/204–180 př. Kr.) opsán trojím písmem – řeckým, hieroglyfickým a démotickým. Pomocí řečtiny byla rozluštěna obě egyptská písma, důraz však byl kladen zejména na porozumění hieroglyfům.
V případě hieratického a démotického písma závisela forma značek do značné míry na písaři a jeho rukopisu, což mnohdy ztěžuje luštění textů. Z tohoto důvodu se věnuje značná pozornost vývoji hieratického písma a vytvářejí se paleografické tabule, které zachycují rozličné tvary jednotlivých znaků a jejich vývoj. Tyto studie vycházející z nejrůznějších písemných památek. Podobně zaměřený, rozsáhlý projekt nyní probíhá i ve spolupráci Českého egyptologického ústavu a Francouzského ústavu orientální archeologie v Káhiře.

Jak se vyvíjely kultury v Horním a Dolním Egyptě? Byly mezi nimi na počátku historické doby velké rozdíly, např. v jazyce, etnickém složení obyvatelstva atp.?

Nejstarší kultury a první zemědělské pokusy se slibně rozvíjely v savaně dnešní Západní pouště, než byly v 11. tis. př. Kr. přerušeny drastickou změnou klimatu. V následujících obdobích se v severní části Egypta rozvíjela zemědělská kultura, zatímco na jihu se rozšířila polonomádská kultura. Od 6. tis. př. Kr. se v severním i jižním Egyptě vyvíjely nezávislé neolitické kultury charakterizované pěstováním plodin, chovem dobytka, výrobou keramiky a nástrojů a pohřbíváním mrtvých.
Rozdíly jsou dobře patrné; na severu v merimdské kultuře je doložen například chov prasat a pohřebiště se nacházela v blízkosti sídlišť, zatímco mrtví v soudobé badárské kultuře na jihu byli pohřbíváni na samostatných hřbitovech mimo vesnice. Severní část Egypta udržovala bezpochyby kontakt s oblastí Předního východu, kdežto jižní kultury postupně začaly obchodovat s oblastmi na dále jihu. Kultura, jež se pozdě ji vyvinula v jižním Egyptě kolem Nakády, se značně rozšířila. Postupně se prosadila po celém jižním Egyptě a nakonec expandovala i do delty v procesu politického sjednocování země.

Skutečně je možné datovat počátky neolitu v severní Africe do tak dávné doby, o několik tisíciletí dříve než na Předním východě?

Archeologické doklady hovoří jasně. Pokusy o zemědělskou výrobu jsou v Egyptě prokazatelné již zhruba od 13. tis. př. Kr. První zkušenosti s využívání m obilovin dokládají pazourkové čepelky srpů či kameny na drcení a mletí obilí. Tyto doklady byly objeveny hluboko v dnešní Západní poušti a vypovídají o tzv. protoagrikulturních experimentech, které těžily z darů nabízených přírodou.

Jakou máme představu o vytváření jednotného státu před cca 5 000 lety? Vyšel prvotní impuls z jihu nebo ze severní části Egypta, jak se někdy můžeme dočíst?

Archeologické doklady naznačují, že nakádská kultura expandovala celkem plynule. Dlouho sice převládal názor, že nakonec došlo ke střetu dvou samostatných státních útvarů, jižního a severního království, a to kolem roku 3000 př. Kr. Tato zřetelná dualita egyptského státu se udržela po tisíce let a často je spatřována i v mytologickém boji Hora se Sutehem.
Legendárním prvním panovníkem sjednoceného Egypta byl faraon Meni. Výzkumy německých kolegů na pohřebišti v Abydu však prokázaly, že proces sjednocování země plynule probíhal již o pár set let dříve a že vládě Meniho předcházelo několik panovníků, které dnes označujeme jako dynastii 0.
Jména těchto vládců byla nalezena mj. na kamenných nádobách či na slonovinových tabulkách, které se připevňovaly na pytle nebo skřínky se zbožím. Známe také ceremoniální palety či palice zdobené výjevy upomínajícími na pokoření nepřátel, jež snad odkazují právě na násilnou stránku sjednocovacího procesu. Není však zřejmé, zda se jedná o podrobení samostatného státního celku nebo jen malé oblasti, kraje, doposud nezávislého na rostoucí moci jižních vládců. Můžeme jen doufat, že výzkumy, jež v současné dob ě intenzívně probíhají v nilské deltě, přinesou další doklady o tomto období egyptských dějin.

Je problém v tom, že v Deltě jsou památky z této doby dnes už nějak "zaneseny", leží pod úrovní spodní vody apod.?

Ano, největší problém představují mnohametrové nánosy pokrývající dnes památky. Výzkum v deltě navíc není tak snadný a „suchý“ jako v poušti, a je tedy v jistém smyslu náročnější. Památky jsou zde skutečně nanejvýš ohroženy, a proto je jejich výzkum nyní jednou z priorit egyptské archeologie. Spodní voda samozřejmě situaci ztěžuje, a to nejen v deltě, ale prakticky po celém Egyptě.

Co víme o městech v Archaické době? Zmínila jste vykopávky v Abydu, Narmer měl sídlit v Nechenu, dalším centrem za prvních dynastií byla Cenej, od počátku Staré říše byl hlavním městem Mennofer…

Nejstarší města jsou archeologicky doložena z doby těsně před sjednocením Egypta. Vznikala na křižovatkách důležitých cest na vyvýšených a chráněných místech u zdrojů pitné vody.
Nejstarší města jsou spojena s uctíváním lokálních božstev, která později během expanze získávala na důležitosti. Abydos byl významným centrem uctívání Chontamenteje, který ve Střední říši splynul s Usirem. Jeho chrám se těšil výsadám již od nestarších dob. Cenej byla jedním z center nakádské kultury, Abydos jej však postupně svým významem zastínil.
Nechen patřil mezi nejvýznamnější náboženská centra se svým hlavním bohem Horem. Jeho důležitost pro jednotný egyptský stát a královskou ideologii jistě není třeba zdůrazňovat. Doloženy jsou i mnohé další kulty, spjaté se svými městy.
Legendární zakladatel 1. egyptské dynastie Meni založil hlavní město Bílé zdi, z nichž se později vyvinula rozsáhlá aglomerace Mennoferu.
Na počátku egyptských dějin navíc faraoni kolonizovali zemi zakládáním nových měst a statků, aby byla vytvořena síť zajišťující fungování státního hospodářství. Královský dvůr v Archaické době (asi 3150–2700 př. Kr.) projížděl pravidelně celou zemí , aby stvrzoval jednotu země, zajišťoval pořádek a dohlížel na uspokojivé řešení nejrůznějších lokálních záležitostí. Panovník tak zároveň věnoval náležitou pozornost všem významným božským kultům a centrům v Egyptě a rozvíjel jejich tradici.

Jak vnímáte hlavní rozdíl mezi civilizacemi starověkého Egypta a Mezopotámie? Pokládáte za oprávněný názor, že egyptská civilizace mohla být „přinesena odjinud“, a to právě z Předního východu?

Srovnávat dvě odlišné kultury je těžké. Každá z nich byla vytvářena na pozadí specifického geografického umístění a historického vývoje. Egypt, chráněný dvěma moři a pouští, poměrně odolával radikálním vnějším vlivům a uchoval si svébytnou kulturu neustále navazující na starší tradici, ve snaze o udržení řádu.
Oproti tomu kultury na území Mezopotámie dostávaly neustále nové a nové podněty a procházely výraznějšími změnami.
Teorie o dynastické rase, jež na počátku historické doby přinesla do Egypta „civilizaci“ z Předního východu, jsou již překonané. Egyptské prehistorické kultury plynule přecházely v úsilí o sjednocení země a vytvoření většího státního celku. Příchod nové populace navíc popírají i antropologická zkoumání kosterních pozůstatků z pohřebišť z této doby.

Takže ani u hieroglyfů se neuvažuje o vlivu sumerských piktogramů?

Doklady přesvědčivě naznačují, že egyptské písmo vzniklo v místních podmínkách a nebylo importováno. O nejstarším vývoji egyptského písma víme velmi málo, protože můžeme vycházet jen z nemnoha dochovaných předmětů. Nejstarší doklady však ukazují, že zhruba v době sjednocovacích procesů prošlo písmo výrazným vývojem. Tehdejší historické události byly hnací silou pro rozvoj mnoha nejrůznějších odvětví egyptského života.

Jaký je váš oblíbený text původem ze starého Egypta.

Samozřejmě účetní dokumenty z Abúsíru :)) … a písně harfeníků.

O čem zpívají písně harfeníků?

Je to úchvatná poezie o vzácnosti života a lidské nejistotě, jež i v dnešních evropských poměrech působí neuvěřitelně moderně. „Řiď se svým přáním, dokud jsi živ… Nikdo se nevrátil zpět (ze Zásvětí), aby pověděl o svých potřebách…“
Tyto skladby bývají vytesány na stěnách hrobek u scén, kde harfeník (většinou slepý) baví majitele hrobky při jeho zásvětní hostině. Spolu s něžnými milostnými písněmi jsou to – myslím – nejvíce citové projevy dětí země na Nilu.

Jaké období staroegyptské historie máte především v oblibě?

Nejbližší jsou mi nejstarší období egyptských dějin, tedy Archaická doba (asi 3150–2700 př. Kr.) a Stará říše (asi 2700 –2180 př. Kr.). Ale můj zájem zde rozhodně nekončí. Starý Egypt je fascinující v celém svém trvání a ohromné kouzlo má rovněž Egypt moderní. I v současném arabském Egyptě starověká kultura svým způsobem stále přetrvává.

Káhira v zapadajícím slunci (foto Hana Vymazalová)
obrázek ve větším rozlišení

Zabýváte se egyptskou matematikou. Je možné říci, že byla méně vyspělá ve srovnání s jinými kulturami?

Je poměrně obtížné srovnávat egyptskou matematiku s doklady z jiných soudobých kultur. Naše poznatky jsou totiž velice omezeny nízkým počtem dochovaných přímých dokladů, tedy matematických textů.
Určité ustrnutí vývoje mohlo být způsobeno praktickým postojem Egypťanů, kteří matematiku chápali především jako nástroj a svou touhu po poznání tedy zřejmě omezili jeho využitelností. Ve srovnání s Řeckem a jeho hravostí v rozvoji vědních disciplín je zde tedy patrný velký rozdíl. Vliv řecké matematiky je však znatelný v démoticky psaných matematických textech z řecko-římské doby.

Jaká matematická dovednost starých Egypťanů na vás dělá největší dojem?

Zajímavé jsou příklady s posloupnostmi – aritmetickou i geometrickou – to rozhodně není zcela snadná záležitost. Jak byli egyptští počtáři schopní však nejlépe dokazují monumentální památky, které dodnes uchvacují davy turistů přicházejících znovu a znovu do jejich země.


Chufuova pyramida v Gíze, jeden ze starověkých divů světa, vypovídá jednoznačně o schopnostech staroegyptských stavitelů a projektantů. (foto Hana Vymazalová)
obrázek ve větším rozlišení

Asi každého z nás někdy napadlo, že studovat egyptologii musí být velice zajímavé. Jak si lze takové přání splnit?

V Čechách je možné studovat egyptologii na Filosofické fakultě UK v Praze (http://egypt.ff.cuni.cz/). Obor se otevírá přibližně jednou za šest let, takže je třeba mít hodně štěstí a být vytrvalý. Mnoho uchazečů o studium si shromažďuje informace s předstihem, mohou využívat naší knihovny a dobře se připravit. Na druhou stranu mnozí z nich vycházejí z romantické představy, že studovat egyptologii automaticky znamená jezdit do Egypta na vykopávky. Tak jednoduché to bohužel není.

Takže má tento obor i své záporné stránky?

To zní trochu drsně. Egyptologie nabízí mnoho oblastí výzkumu a archeologie je pouze jednou z nich. Navíc je třeba si uvědomit, že archeologický výzkum v Egyptě není samozřejmostí. Výsledky českých egyptologů jsou sice velice významné, pokračování výzkumů však není zdaleka jisté. Je třeba splnit množství podmínek kladených egyptskou stranou a sehnat potřebné finanční prostředky na plánované projekty. A těch česká věda zdaleka nemá dost.

Kde konkrétně v Egyptě dnes pracují čeští egyptologové? Jaké objevy se jim podařilo uskutečnit?

Již od 60. let probíhají výzkumy v Abúsíru a v poslední době jsou zaměřeny na tři hlavní oblasti – královské pyramidové komplexy z 5. dynastie (asi 2510–2365 př. Kr.), hrobky hodnostářů z konce Staré říše ( 6. dynastie: asi 2360–2180 př. Kr.) a šachtové hrobky vysokých úředníků z Pozdní doby (715–332 př. Kr.).
Mezi nejvýznamnější úspěchy českých egyptologů patří nález unikátního nedokončeného pyramidového komplexu faraona Neferefrea, výzkum hrobového komplexu vezíra Kara a jeho synů či nevykradená šachtová hrobka kněze Iufaa. České nálezy z Abúsíru dosahují vskutku světového významu. Vedle nich byl v posledních letech zahájen také průzkum pouštních lokalit v oáze Bahríja, kde je mj. vytvářena i nová mapa celé oblasti.

Abúsír – působiště českých egyptologů. Pohled na královské pohřebiště od jihovýchodu. (foto Kamil Voděra, archiv Českého egyptologického ústavu)
obrázek ve větším rozlišení

Další fotografie z Abúsíru najdete na http://egyptologie.ff.cuni.cz/ či http://egypt.cuni.cz.

Jakou populárně-vědeckou knihu o starověkém Egyptě byste doporučila čtenářům?

Vhodných knih je mnoho, a to českých i přeložených. Hodně záleží na konkrétním zájmu čtenáře – zda jej zajímají památky (Verner: Pyramidy, tajemství minulosti), literatura (Vachala: Pověsti a legendy faraonského Egypta), běžný život (Strouhal: Život starých Egypťanů) nebo další témata. Starý Egypt je v poslední době velice populární a to s sebou přináší i mnoho knih nevalné kvality. Je proto třeba uvážlivě vybírat.

Ze starších věcí u nás byly populární knihy Vojtěcha Zamarovského, ze zahraničních zase vyšlo v loňském roce o starověkém Egyptě dílo Paula Johnsona. Můžete je doporučit?

Jistě. Záleží jen na čtenáři, jaká míra popularizace mu vyhovuje. Kromě nich existují i novější texty podobného, méně odborného ražení, které zohledňují i mnohem aktuálnější poznatky egyptologie.

Starověký Egypt v beletrii a filmu je téma, při kterém i poučenému laikovi vstávají vlasy hrůzou. Jaké filmy či romány podle vás zachycují starý Egypt alespoň trochu věrně? Co například již po generace populární Sinuhet?

Waltariho Sinuhet mezi romány o Egyptě opravdu vyniká. Osobně mám velice ráda film Mumie z roku 1932, který má úžasnou atmosféru. I méně podařené filmy a romány však jsou svým způsobem odkazem starého Egypta. A některé jsou navíc zábavné, jako třeba Hellboy a ztracená armáda

Jakým způsobem se dnes lze k filmu z roku 1932 dostat?

Vyšlo na DVD v sérii Classic Monster Collection. Doporučuji!

V dětství jsem si oblíbil knihu Černé koráby, jejíž hrdina měl být obětován egyptskému krokodýlímu bohu Sobekovi. Jsou z Egypta doloženy lidské oběti?

Hrobky nejstarších egyptských vládců jsou doprovázeny pohřby mnoha mladých sloužících. O jejich násilné smrti se dosud vedou diskuse. V pozdějších dobách tento zvyk vymizel.

Děkujeme za rozhovor!

Pro zájemce o další čtení:
Rozhovor Hany Vymazalové na Ihned o staroegyptské matematice – Krásná je duše Isiho
http://ihned.cz//1-10073040-14372990-000000_d-74

Podrobnosti o starověké matematice: Číslo Pí, odmocňování a další zajímavosti
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/97FF77208F45A15FC1256F04004064C3?OpenDocument&cast=1

Pro snazší orientaci ještě doplňujeme
Přehled dynastií a chronologie starého Egypta
Ve 3. stol. př. n. l. seřadil kněz Manethó ve svém řecky psaném díle egyptské vládce do 31 dynastií. Toto členění se v egyptologii zachovává i dnes, přičemž jednotlivé dynastie se navíc seskupují ve větší celky. Dějiny Egypta tak obvykle rozdělujeme na
Archaickou dobu (1.–2. dynastie, asi 3150–2700-― právě počátkem tohoto obdob í se v článku zabýváme především),
Starou říši (3.–6. dynastie, 2700–2180 – tehdy byly vybudovány největší pyramidy),
První přechodnou dobu (7.–11. dynastie, 2180–1994),
Střední říši (12. dynastie, 1994–1797),
Druhou přechodnou dobu (13.–17. dynastie, 1797–1543 ―- severní část Egypta tehdy ovládali vládci cizího původu, Hyksósové),
Novou říši (18.–20. dynastie, 1543–1080 – Egypt tehdy dosáhl vrcholu své politické moci),
Třetí přechodnou dobu (21.–24. dynastie, 1078–715) a
Pozdní dobu (25.–31.dynastie, 715–332).
Roku 332 př. n. l. se pak země dostala do rukou Alexandra Makedonského.).

autor Pavel Houser