pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku
***tisková zpráva Archeologického ústavu AV ČR
Od roku 1996 provádí Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i. záchranný archeologický výzkum v pískovně v Tišicích u Mělníka, v současné době pod vedením Patricka Fostera a Martina Kuny. V roce 2007-2008 pokračovaly terénní práce na další ploše zasažené pískovnou a pokročilo i zpracování některých nálezových souborů, které pocházejí z období od mladší doby kamenné (neolitu, 6. tis. př. Kr.) po raný středověk (tzv. starší doba hradištní, 8. stol. po Kr.).
Mezi nejvýznamnější pravěké nálezy patří loni objevený soubor keramických nádob na pití. Soubor patří tzv. badenské kultuře pozdní doby kamenné (eneolitu), kterou dnes datujeme mezi léta 3400-3100 př. Kr. Čechy náleží k západní výspě této kultury, hojně doložené zejména ve středním a dolním Podunají, s výběžky až v Malopolsku a bulharské Thrákii. Keramický soubor byl uložen v malé jamce v zemi, v níž kromě nádob nebyly zjištěny žádné další nálezy. Soubor tvoří osm menších zdobených džbánků a jedna baňatá nádoba se dvěma úzkými hrdly. Podobné servisy z Čech známe již z několika lokalit, např. z Dřevčic u Brandýsa nad Labem či Prahy-Vysočan, avšak zejména tvar dvojhrdlé nádoby je zcela unikátní. Obdobné nádoby se dvěma či více hrdly jsou dnes známy z prostředí badenské kultury zhruba z pěti nalezišť, kupř. dolnorakouského Mödlingu či ze Stránské na Slovensku. Jen těžko si lze představit praktickou funkci, kterou by taková nádoba mohla mít; z toho archeologové usuzují, že nádoba, resp. celý picí soubor sloužily při obřadech, jejichž součástí bylo i společné pití, pravděpodobně alkoholických nápojů. Nádoby s více hrdly (kernoi) byly kupř. užívány v antickém Řecku při známých eleusínských mystériích.
Vedle vody, která je nenahraditelnou lidskou potřebou, pili lidé od pravěku různé druhy nápojů. Významným zdrojem živin byla míza a šťávy z některých stromů, které na jaře dodávaly potřebné vitamíny, od eneolitu se pilo mléko. Výsadní postavení ale od pradávna mají nápoje alkoholické, pivo, medovina a víno. Medovina, která vzniká kvašením roztoku medu, se vyráběla již ve starém Egyptě a do Evropy se rozšířila dříve než víno. K velmi oblíbeným nápojům patřilo pivo, které mohlo být vyráběno ze všech druhů obilnin pravděpodobně již od neolitu. Někteří badatelé jej považují za pravý důvod rozvoje pěstování obilnin. Mezi alkoholickými nápoji má pak mimořádnou pozici víno. Divoká vinná réva byla domestikovaná již během 6. a 5. tis., od doby bronzové se stává víno nejen významným obchodním artiklem, ale i civilizačním faktorem.
Kolektivní pití, zejména alkoholických nápojů, má společenský význam, jakkoli v různých dobách a náboženstvích bylo různě regulováno. Alkohol byl konzumován obřadně při slavnostech, své místo měl při náboženských obětech a rituálech a v neposlední řadě sehrál svoji úlohu při utváření a upevňování společenských vazeb. Např. ve starověkém Řecku byl pro takovéto pití používán pojem symposion, který dnes užíváme ve zcela jiném kontextu.
Poznámky P.H.:
– Myšlenka počátku pěstování obilnin kvůli pití piva je jistě skvostná.
– Vínům z révy zřejmě předcházela vína ovocná (dostatek cukru na pořádné zkvašení měly např. datle)
– Dovoz vína do střední Evropy dosáhl vrcholu asi v době Keltů (cca od 8. stol. n. l. se pak víno začalo u nás i pěstovat; ne, nedovezl ho sem poprvé Karel IV.)
– Při řeckých mystériích byl oblíbeným nápojem kykeon: voda, ječná mouka, byliny (máta), někdy do toho i víno
