Ruští archeologové nalezli v povodí východosibiřské řeky Jany pozůstatky paleolitické kultury staré asi 30 000 let. Tento objev by mohl mít vztah i k počátkům osídlení amerického kontinentu.
Vladimír Pitulko z petrohradského Ústavu pro dějiny hmotné kultury zde objevil kolekci nástrojů vyráběných především z mamutoviny, ale i z kostí dalších zvířat, která tuto oblast obývala v době ledové (sob, srstnatý nosorožec apod.).
V minulosti se předpokládalo, že první osídlení Nového světa může být staré i více než 30 000 let. Dnes však převládá názor, podle kterého nejsou vrstvy popela z této doby důsledkem činnosti člověka, ale přírodních požárů. První Indiáni, nositelé tzv. cloviské kultury, by podle současných poznatků měli dorazit asi před 12 000 lety.
Předpokládá se, že osídlení Americky se uskutečnilo prakticky suchou nohou, a to buď přes Beringovu úžinu, nebo přes vedlejší řetěz Aleutských ostrovů. V ledových dobách, kdy byla část pozemské vody vázána v pevném skupenství, se hladina moře totiž nacházela níže než dnes.
Jak do této mozaiky faktů působí objev u řeky Jany? Před 30 000 lety bylo relativně teplo, postupně se však ochlazovalo. Nálezy od řeky Jany pocházejí z místa až 500 km za polárním kruhem a lze předpokládat, že zdejší osídlení díky nástupu chladu (poslední doba ledová, tzv. glaciál Würm, vstoupila do své "superstudené" fáze asi před 20 000 lety) později téměř jistě zaniklo.
Stačili však tehdejší obyvatelé východní Sibiře dorazit do Severní Ameriky? Objevitel Vladimír Pitulko – celkem pochopitelně – věří v kladnou odpověď na tuto otázku. Skeptický je naopak např. David Meltzer z dallaské Southern Methodist University in Dallas. Meltzer uvedl pro internetovou verzi časopisu New Scientist, že vztah mezi nálezy v povodí řeky Jany a prvními obyvateli Nového světa je naprosto nedoložený – cloviská kultura existovala až podstatně později a řeku Janu dělí od Beringovy úžiny ještě asi dva tisíce kilometrů.
