V Editorově výběru v časopisu Science upozornili na nový článek (PDF) Barbary Briers a kolegů shrnující vztah peněz a jídla.
Hladoví účastníci experimentu byli méně ochotní přispět na charitu a méně ochotní spolupracovat v ekonomické hře (v tomto experimentu byl hlad u subjektů spouštěn vůní pečiva); naopak ti, kteří si představovali vysokou výhru v loterii, snědli více jídla (M&M’s bonbónů, které výzkumníci pečlivě počítali) než ti, kteří o takové výhře nepřemýšleli. Lidé hladoví jsou obecně méně štědří a kooperativní.
Podobný efekt nastává i pakliže jsou lidé vystaveni působení peněz. Vztah jídla a peněz je v lidských kognitivních systémech tedy velmi blízký, což odpovídá evolučním hypotézám tvrdícím, že lidská touha po penězích je variací na touhu po shromažďování jídla.
Poněkud vhodnější vysvětlení by však mělo oddělit přímou a nepřímou užitečnost; hodnotu jídla lidé mohou využít okamžitě, peníze však tuto schopnost nemají, přestože – jak výzkum naznačuje – ji lidé takto vyhodnocují. Tím jsou peníze podobny spíše drogám, jenž rovněž přinášejí pouze neurální (slastné) podněty bez vztahu k “původní užitečnosti”.
V článku je také citován zajímavý výzkum, jenž nalezl vztah mezi úrovní bohatství muže a jeho preferencí tloušťky ženy; závěr je zřejmý, chudým mužům se více líbí tlustší ženy.
Převzato se souhlasem autora z http://blog.inbes.org/
