Známý je třeba trojzubec (Pisco/Paracas) nacházející se severně od Nazcy. Právě na tuto oblast se zaměřil výzkum Charlese Stanishe a jeho kolegů. Místní paracaská kultura v údolí Chincha cca předcházela Nazce, existovala v posledních stoletích před naším letopočtem. Dochovaly se nám z ní mj. pozoruhodné textilie.
Místní geoglyfy, tedy rytiny v pouštní oblasti, mají geometrickou podobu, na rozdíl od Nazcy zde nenajdeme zvířata. Některé čáry jsou dlouhé až 3 km. Stanish nyní tvrdí, že podle jeho názoru byly čáry něčím mezi mapou a reklamní tabulí. Ne že by snad lidé kráčeli vedle nich pouští, ale ukazovaly směr – lidé mohli chodit například rovnoběžně s nimi po horských svazích. A na co že tvůrci kreseb dělali reklamu? Prý se tak snažili poutníky přilákat právě na to své tržiště, přimět je vybrat si odpovídající cestu z hor do sídel blíže pobřeží. Což mělo i zajímavý efekt v podobě „závodů ve zbrojení“, provozovatelé různých (nejspíš výročních apod.) trhů si konkurovali, takže aby upoutali, velikost geoglyfů postupně rostla.
Práce byla publikována v Proceedings of the National Academy of Sciences. Do analýzy bylo zahrnuto celkem 71 geoglyfů známých z této oblasti. Výzkumníci dále prozkoumali mohyly ve tvaru U z doby paracaské kultury a z jejich umístění soudí, že byly spojeny se zimním (červnovým, jsme na jižní polokouli) slunovratem.
Zdroj: Phys.org
Poznámky: Z kultury Paracas známe dnes hlavně hrobky situované v poušti. Název je odvozen od poloostrova Paracas jižně od Limy. Co se týče paracaských tkanin, spekulovalo se dokonce, že by z nich šel postavit i horkovzdušný balón (to pro obhlídku shora dobře viditelných kreseb). Do pobřežních skal na poloostrově Paracas je vytesán také známý trojzubec; zde se uvažuje i o navigaci pro lodě, ne že by obyvatelé předkolumbovského Peru ale nějak rozvíjeli námořnictví.
