Inspirací k následujícímu textu byla kniha Vincente Barros: Globální změna klimatu (Mladá fronta, Praha 2006; knihu jako celek bohužel doporučit nemohu, podrobněji o ní viz zde http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/3EF102B67C522CFEC125723B0049A738).
Autor se zamýšlí nad tím, proč zaniklo vikingské osídlení v Grónsku.
V prvním plánu je výklad jednoduchý: cca od 14. století došlo ke klimatické změně, ochlazení. To samozřejmě bylo v Grónsku, které bylo osídleno v době teplotního výkyvu druhým směrem, problém. Zima, bouře, problematické spojení s Evropou…
Vikingové v Grónsku nebyli soběstační, mj. byli závislí na dovozu dřeva (asi i kovů, možná mouky…), které potřebovali dosti nutně. V Grónsku bylo totiž základem jejich obživy pastevectví, v zimě ovšem bylo třeba zvířata ustájit. Také stavba lodí vyžadovala dřevo. Nějaký čas bylo problém možné řešit spotřebou dřeva naplaveného, to se však vyčerpávalo mnohem rychleji, než se zásoby stačily obnovovat.
Z tohoto hlediska je kolaps Vikingů v Grónsku naprosto logický.
Pak je zde ale druhý pohled na věc. Sousedy Vikingů byli místní Eskymáci, kteří ochlazení přečkali a v Grónsku žili dále (i když i zde snad došlo k migracím směrem zpět na americký kontinent). Proč ten rozdíl? Barrosův výklad říká, že inuitská obživa byla mnohem více založena na produktech moře, která nebylo ochlazením tak zasažena. Proč se Vikingové nezkusili přeorientovat tímto směrem? Tady už Barrosovo vysvětlení kulhá hodně, spekuluje o tom, že hierarchická vikingská společnost se mohla proměňovat mnohem hůře než eskymácká, Vikingové byli podle něj příliš upjatí ke křesťanské víře (pak udělá další myšlenkové salto, že my jsme zase příliš jednostranně upjatí na ekonomický růst) atd.
Problém nicméně zůstává. Proč tedy Vikingové zmizeli z Grónska?
Náměty:
– Složitější společnosti jsou náchylnější ke kolapsům, zranitelnější, například proto, že jsou závislejší na obchodu a sofistikovaných technologiích (počítač se může porouchat více způsoby než kladivo). Viz citát ze staršího rozhovoru s geologem/klimatologem Václavem Cílkem:
„Druhou stranou závislosti na autech, počítačích, energii je zranitelnost. Víte, co způsobilo nedávný výpadek proudu v Itálii, díky kterému se téměř celá Itálie ocitla tři dny bez elektrické energie? Ve Švýcarsku padl na dráty důležité rozvodny strom. Jeden strom! Tím byl požadavek na dodávanou energii nasměrován na další elektrárnu. Bezpečnostní systém elektrárny se bál přetížení, a tak elektrárnu vypnul a přesměroval nabídku na zbytek sítě, ve které začala padat jedna elektrárna za druhou. Tím chci říct to, že se bojíme přirozených oscilací klimatu, ale nebezpečné může právě to, jak tyto změny vnímáme a jak na ně reagujeme. Nebezpečí není jenom v přírodě, ale stále víc je v samotné civilizaci.“
– Mohlo jít prostě o náhodu; stejně dobře mohli vymizet místní Eskymáci a my bychom teď pro to vymýšleli komplikovaná vysvětlení.
– Svou roli snad sehrála i morová epidemie, která zdejší populaci zredukovala pod minimální počet nutný k přežití. (jenže zase: pokud by se choroba přenesla i na Inuity, ti by měli být odolní ještě méně)
– K zániku mohly přispět i přímé boje mezi Vikingy a Eskymáky.
