Existuje rozšířená představa, že počítače nikdy nebudou schopné skládat dobrou poezii, třeba sonety. Pro haiku to však možná neplatí…
Ačkoliv haiku bývá někdy pokládáno za vrchol „náladovosti“ či volného verše, ve skutečnosti má pevně vázanou strukturu (alespoň původní haiku, ne nutně to, co je za haiku vydáváno u nás), navíc tématem je vždy přírodní lyrika.
Naoko Tosa z univerzity v Kjótu proto představil program, který vytvoří haiku na základě zadaných slov (2 nebo 3). Výsledkem je báseň s formální strukturou, třířádkové haiku s počtem slabik na řádek 5, 7 a 5.
Program má k dispozici databázi obsahující „slinkovaná“ slova, tj. prostě předpis, jaká se slova se mohou vázat k sobě navzájem. Taktéž obsahuje databázi slov spojovaných se čtyřmi ročními obdobími. Umí si hrát i se zvukovou podobou slov, k dispozici má navíc i databázi slov onomatopoických. Software se navíc údajně učí z oprav, které uživatelé do haiku provedou.
Zdroj: New Scientist
Stránka programu
Poznámky:
– Na webu programu bohužel není k dispozici vstupní formulář, který by umožňoval přímo experimentovat
– Podle všeho to bude fungovat v japonštině.
– U češtiny by samozřejmě byl problém s ohýbáním slov.
– slova se čtyřmi ročními obdobími: tzv. zařazovací, sezónní slova:
„Zařazovací slovo (často je česky uváděn termín „sezónní slovo“) vsazuje báseň do kontextu konkrétní roční doby. Soubor těchto slov je tradiční. Je dán konvencí opakujících se motivů japonské poezie a umění obecně. Patří do něj slova označující charakteristické jevy (sníh, mráz, bouře, mlha), rostliny a živočichové (motýl, vlašťovka, květy, tykev) a výroční slavnosti a svátky (Nový rok, výměna zimních šatů za letní, svátky zemřelých a tahání řepy).“
(viz Wikipedia)
– „onomatopoickými slovy“ v anglickém textu se zřejmě míní spíše různá slova znějící podobně (?), která se v haiku též využívají.
