Protože naši předkové v době, kdy asi před 2 miliony let vznikal rod Homo, ještě sotva byli příliš úspěšnými lovci, předpokládalo se dosud, že hlavně obcházeli savanu a živili se mršinami (poznámka: oheň ještě neznali – dobrou chuť).
Geoložka Naomi Levin a její kolegové z Johns Hopkins University a dalších institucí nyní přišli s jinou představou. Studovali naleziště ze severní Keni (oblast Turkana) staré asi 1,95 milionu let. V lokalitě se nachází industrie spojená s velkým množstvím kostí. Průzkum vedl k závěru, že ačkoliv dnes je oblast vyprahlá, tehdy byla mnohem vlhčí. Mezi kostmi nalézanými vedle nástrojů byly např. želví, hroší a krokodýlí, taktéž velké množství ryb.
Vědci proto spekulují, že růst mozku mohl původně souviset právě s lovem vodních živočichů. Mohla to být strategie, která také z lidí nedělala konkurenty lvů, hyen a dalších velkých predátorů otevřené savany, na něž tehdy ještě jistě nestačili…
Zdroj: Sceincedaily
Poznámka: Ovšem jít s pazourkem na krokodýla či hrocha se také jeví jako poměrně riskantní strategie.
