Ve válce v roce proti Římu se Sasánovci v roce 256 n. l. zmocnili právě Dura Europos, které mělo strategickou polohu otvírající cestu do římské Sýrie. Během obléhání města budovali útočníci podkopy pod hradbami a Římané ve snaze tomu zabránit hloubili zase své vlastní tunely. Při jednom „potkání se“ podzemních chodeb došlo ke střetnutí, v němž zemřelo asi 20 římských vojáků.
Průběh bojů je znám především z archeologických výzkumů, které zde probíhaly ve 20. a 30. letech 20. století.
James Simon z univerzity v britském Leicesteru nyní přišel s názorem, že Římané zde ovšem nebyli pobiti – to by v těsném prostoru šlo ostatně dost těžko. Nezahynuli ani v důsledku propadu stropu, ale udusili se, když zde Peršané úmyslně zapálili směs síry a asfaltu. Tento postup pokládá Simon za nejstarší doklad vedení chemické války…
Zdroj: Eurekalert
