Viz také: Viděný obraz už jde přečíst z mozku
Snímání se v tomto případě dokonce ani neprovádělo přes fMRI, ale technicky mnohem jednodušším EEG (jež má také oproti fMRI výhodou i v tom, že poskytuje informace prakticky v reálném čase). Výzkumníci ze společnosti NeuroFocus tvrdí, že dokázali tímto způsobem zjistit, jaký z nabídky výrobků si dobrovolník chce vybrat.
Jiní experti tázaní New Scientistem jsou naopak skeptičtí k tomu, že EEG může v tomto ohledu poskytnout relevantní informace (např.: nedá se poznat, z aktivity jakých částí mozku signály pocházejí, nebo to alespoň nejde jednoduše). Upozorňují také na to, že neuromarketing má svůj vlastní marketing (:-)), jehož cílem je vytáhnout co nejvíc peněz za poradenství ze zadavatelů reklamních kampaní.
Předpokládá se, že neuromarketing se časem dostane i do procesu výběru politiků.
Společnost NeuroFocus mj. dobrovolníkům také promítala dvě nepatrně odlišné verze 1 reklamy. Rozdíl byl velmi malý (nějaké krátké gesto typu pohlazení) a respondenti ho vůbec nedokázali verbalizovat, tvrdili, že obě reklamy jsou totožné. EEG ale přesto odhalilo rozdíly ve vnímání obou sdělení.
New Scientist se společností NeuroFocus provedl „EEG průzkum“, na jehož základě vybral i obálku jednoho ze svých vydání. Dobrovolníci se dívali na tři návrhy obálek; vlastní analýza signálu zůstala ovšem jako know how firmy. Nebylo ani oznámeno, zda příslušné číslo pak z hlediska prodejnosti nějak vybočovalo.
Zdroj: New Scientist
Viz také: Přijde čas neuromarketingu?
