Už v době Říma bylo sklo jedním z artiklů, které ze Středomoří putovaly do Číny, a poněkud tak vyvažovalo obchodní nerovnováhu, která se později projevovala odlivem drahých kovů z Evropy.
Kolem přelomu letopočtu navíc Číňané vymysleli porcelán, což jejich zájem o sklo ve smyslu výrobních experimentů ještě snížilo. Do hry tak vstoupila historická náhoda; zatímco porcelán se dal používat leda tak při čajovém obřadu, sklo se kromě nádobí stalo základem dalekohledu a mikroskopu. Tato dvě zařízení Číňané neobjevili, v Evropě naopak odstartovala nebo alespoň sehrála významnou úlohu ve vědecko-technické revoluci. Díky skleněnému hranolu dokázal Newton objasňovat i chování světla.
Samozřejmě předehnání Číny Evropou mělo řadu příčin, jednou z nich mohla být ale jen historická náhoda; objev porcelánu by z tohoto hlediska mohl být chápán skoro jako „osudný“.
Mimochodem – teprve v době Říma se začalo vyrábět skleněné nádobí. To mělo řadu dopadů pro dějiny kuchařství. Sklo je bez chutě a chemicky inertní (viz rizika při popíjení vína z cínových konvic, které mohou obsahovat olovo), také ale průhledné. U vína se tím mohla poprvé začít při konzumaci posuzovat i „jiskra“, barva a průzračnost.
Zajímavé v této souvislosti je, že naproti tomu pivo se až do 19. století pilo hlavně z keramických „hrnků“ nebo i nádob ze dřeva – možná proto, že šlo o nápoj lidový a sklo bylo přece jen drahé. Posuzovala se tedy opět pouze chuť, eventuálně potenciál pro opici a kocovinu.
Dnes považujeme za luxus různá piva kvasnicová (často ne úplně vhodně označovaná jako nefiltrovaná), v 19. století ale za nástupem piv plzeňského typu stálo mj. to, že spodně kvašená piva byla krásně čirá, s bublinkami, připomínající málem až šampaňské – což ale vyniklo jen ve skle, dříve by to tedy konzumenty neovlivnilo.
Možná tedy dokonce zavedení sklenic bylo jedním z faktorů, který tehdy způsobil odklon od kalných piv (nebo dokonce piv s kolísavou barvou/konzistencí) svrchně kvašených/pšeničných. I když i zde samozřejmě do hry vstoupilo příčin mnohem více, např. účinné chlazení při kvasném procesu (spodní kvašení vyžaduje nižší teplotu). Trochu paradoxní pak z tohoto hlediska je, když se dnes ležáky pijí rovnou z plechovek a naopak si lidé nadšeně prohlížejí kalný Guiness.
Zdroj: Mark Miodownik: Stuff Matters: The Strange Stories of the Marvellous Material, Penguin 2014 a další
