Šok: Překvapivě starý lidský chromozom Y
Člověk |
Albert Perry a jeho tajemná DNA. Máme překopat datování „Adama“? Když žil poslední společný předek všech mužů v čistě mužské linii a co se vlastně před cca 340 tisíci lety (nebo kdy) stalo?
Sdílet
Nejprve stručné shrnutí současného pohledu na věc. Kdy žila „mitochondriální Eva“, tedy poslední předek všech současných lidí v čistě ženské linii? Z DNA se to odhaduje na 150-200 tisíc let. To samozřejmě neznamená, že jde o skutečně nejstaršího předka, ten je starší (respektive: minimálně stejně starý), jen se mtDNA nepředala. Teď si vezměte totéž pro chromozom Y, jaká zde vyjde hodnota? Odpověď: Měla by být menší – protože obzvlášť reprodukčně úspěšný muž může zanechat více potomků než žena. Výsledkem zpětné rekonstrukce „stromečku“ je opět značné rozpětí, cca 60-140 tisíc let.
Nedávno zesnulý Albert Perry byl Afroameričan žijící v Jižní Karolíně. Jedna z jeho příbuzných poskytla jeho DNA ke genealogické analýze firmě Family Tree DNA. A když se nyní vzal jeho chromozom Y, zjistilo se, že nepatří do žádné skupiny, stojí úplně „mimo“. O nezvyklém případu se dozvěděl Michael Hammer, genetik z University of Arizona v Tucsonu, který provedl další analýzu. Vzdálenost ke společnému předkovi se všemi ostatními lidmi v linii chromozomu Y mu vyšla na 340 tisíc let.
Když se ve zkoumání genomu pokračovalo a hledalo se v databázích africké DNA, objevila se příbuznost mezi Perrym a 11 obyvateli jedné vesnice v Kamerunu. Snad právě odtud pocházeli Perryho předkové.
Faktem je, že celý koncept Adama/Evy je komplikován tím, jak lidé Homo sapiens koexistovaly s dalšími druhy (minimálně neandrtálci a denisovany, ale nejspíš ještě něco v Africe). Pořádně nevíme, co jsou doklady křížení a co spíše dědictví od starších společných předků.
Nejstarší nálezy anatomicky moderních lidí jsou staré necelých 200 000 let. Perryho předkové se zřejmě tedy po této době křížili s nějakým jiným druhem. Možná náznak řešení zapeklité záhady: V roce 2011 byly u nigerijského Iwo Eleru objeveny fosílie vykazující překvapivou kombinaci archaických a moderních znaků. Výše zmíněná kamerunská vesnice je přitom nedaleko hranic s Nigérií.
Zdroj: New Scientist
Na toto téma viz pokus a shrnující pohled: Kdo se s kým pářil: aktuální pohledy na vznik Homo sapiens.
Úvodní foto: brian0918, wikipedia, licence obrázku public domain
Komentáře
18.03.2013, 11:22 hrdonka
Několik poznámek
Alberta Perryho a lidi s kmene Mbo v Kamerunu dělí 2-37 tisíc let, tedy zřejmě z této vesnice nepocházel. Zajímavé je, že stáří lebky z Iwo Eleru (13 tisíc let) spadá právě do doby, kdy se Alebrt Perry a lidé Mbo od sebo oddělili (měli posledního společného předka). Nutno ještě poznamenat, že moderní lidé se neobjevili před 200 tisíci lety z čista jasna. Dobře známý je nález lebky Ndutu z Tanzanie, která zřejmě představuje prvního archaického člověka z doby před 400 tisíci lety. Nálezy vyspělé technologie z Levanty (http://en.wikipedia.org/wiki/Acheulo-Yabrudian_complex) spadají mezi 400-200 tisic let a spolu s nimi i moderní lidské zuby (http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ajpa.21446/abstract). Stáří 200 tisíc let přesahuje také lebka Narmada z Indie a Dali z Číny (http://en.wikipedia.org/wiki/Dali_(fossil)). Zdá se tedy, že v době, kdy žil nestarší předek všech mužů, zažilo lidstvo významnou expanzi z Afriky. Je to také doba, kdy v Evropě vznikli neandrtálci. Podílel se na jejich vzniku mužský element z Afriky? Pak by část neandrtálců měla stejnou mateřskou linii jako část lidií. Chromzom Y neandrtálců se bohužel přečíst doposud nepodařilo.
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.