Archeologové z univerzity v britském Sheffiledu provedli nové radiokarbonové datování žárových pohřbů nalezených ve Stonehenge. Zjistili, že místo sloužilo jako pohřebiště, a to od svých počátků kolem roku 3000 př. n. l. určitě až do doby, kdy byly kolem roku 2500 vztyčeny dnes obdivované monumenty.
Dosud se většinou předpokládalo, že zdejší pohřby se odehrávaly jen v poměrně malém časovém rozmezí, zhruba mezi roky 2800-2700 př. n. l. Současné předatování ukázalo podstatně větší časové rozmezí, na takový úsek je ale celkový počet pohřbů zase poměrně malý. Je možné, že v prostorech posvátného monumentu byli pohřbíváni pouze příslušníci vládnolucí dynastie (i když o politickém uspořádání budovatelů Stonehenge pochopitelně nevíme skoro nic, předpokládáme nějakou vyšší formu organizace společnosti). Fakt, že v průběhu těch zhruba 500 let pohřbů ve Stonehenge přibývalo, by mohl odpovídat rozrůstání vládnoucího rodu. Nejmladší známý pohřeh asi 25leté ženy proběhl mezi lety 2570-2340 př. n. l. V té době už stál dnes populární kruh sloupů s překlady.
Celkem zde byly dosud nalezeny pozůstatky asi 240 lidí. První radiokarbonové datování bylo provedeno v roce 1950. Dříve nacházené pozůstatky pohřbů žehem byly většinou vraceny zpátky do země jako vědecky bezcenné, teprve nyní byly tyto nálezy včetně pozůstatků uložených v místních muzeu zpracovány.
Ať tak či onak, pokud uvažujeme o funkci Stonehenge, pak roli pohřebiště (nikoliv ale obecního hřbitova) nelze opomenout. Nebyla to jen chvilková záležitost, ale tato úloha patřila k místu po celou dobu, kdy zde byly přestavovány megalitické stavby.
Zdroj:
New Scientist
ScienceDaily
Poznámka: V článku na New Scientistu jsou zmiňovány i spekulace o tom, že Stonehenge mohlo sloužit jako místo uzdravování podobně jako dnes Lurdy. Řeka Avon mohla mít v tehdejších představách roli odpovídající Styxu, oddělovat od sebe svět živých a mrtvých, atd.
Viz také:
Stonehenge nesloužilo k předvídání zatmění
