***pravidelná páteční „přetištění“ staršího článku
Dušan Šlosar uvádí následující:
„Důvod“ je spíše lidský/sociální, příčina pak fyzikální. Důvod souvisí s dovozováním, tedy procesem řekněme rétorickým nebo alespoň nějak vztaženým k naší vůli. Přitom nemusí jít o „příčinu“ určitého jevu v pravém/kauzálním slova smyslu.
Rozdíl si lze ukázat na příkladu „Menší rozsah knihovny byl xxx, proč ji kronika nezmiňuje.“
Pokud je xxx „důvod“, znamená to, že kronikář nepokládal knihovnu pro menší rozsah za podstatnou, a tak její existenci zamlčel. Je-li xxx „příčina“, pak se kronikář o knihovně kvůli její nedůležitosti zřejmě prostě nedozvěděl.
Patálie a lapálie: Patálie pochází z italského „bataglia“, což znamenalo „bitva“. Lapálie pochází naproti tomu zřejmě z německého Lappe (hadr), asi ve významu „něco, co nestojí za řeč“. Původní význam obou slov byl tedy značně odlišný, ne-li přímo protikladný: První znamenalo něco závažného, druhé naopak banalitu. Dnes se ovšem obě slova používají v podstatě jako synonyma, a to v obou významech (přičemž obvykle není ani úplně jasné, kterou z možností autor sdělení míní).
A konečně třetí perlička: Slovo „omšelý“ používané ve smyslu zpustlý, starý nebo i trapný („omšelý vtip“), souvisí etymologicky s mechem. Omšelý původně znamenal „porostlý mechem“ a slovo se užívalo například ve spojení „omšelý balvan“. Dnes již stejný základ obou slov ovšem necítíme.
Zdroj: Dušan Šlosar: Jazyčník, Dokořán, Praha, 2004
Poznámka: Bez ohledu na historii určitých slov a na skutečnost, že bychom se neměli vzdávat schopnosti jemnější diference, kterou nám jazyk dává k dispozici, však existuje dosti vážný protiargument. Jak napsal Wittgenstein, smysl slova náleží v jeho užívání. Pokud tedy budeme používat slova důvod a příčina synonymně, tak také taková skutečně budou. Pročež různé „etymologizování“ a od toho se odvíjející kárání současného užívání jazyka je oprávněné pouze částečně.
