Možná stejně důležité jako přímé odpovědi na otázky jsou odpovědi, které ukazují na vadnost samotných otázek. Kolik andělů se vejde na špičku jehly? I když pomineme, že žádní andělé neexistují, je celý koncept pomatený i z řady jiných důvodů. Zajímavá otázka je, zda podobnou „chybou v návrhu“ netrpí též samotný Turingův test.
Především, proč by inteligentní entita měla být inteligentní zrovna tím, že hraje konverzační hru? Možná jsme si chybně ztotožnili jazyk s inteligencí. Mohlo by to být jedno, nicméně v důsledku se peníze vynakládají třeba na vývoj chatbotů, což k vývoji systémů umělé inteligence nepřispívá praktiky vůbec. K čemu byla Eliza, k čemu je Loebnerova cena?
Analogicky, jde vyvinout stroje, které létají podobně jako ptáci. Jenomže letadla na obloze dnes nemávají křídly. Z hlediska vývoje aviatiky všechno, co odehrálo před bratry Wrightovými, bylo de facto špatně (včetně toho, jak se všemožnými konstrukcemi zabýval třeba Leonardo da Vinci – třeba chytré a půvabné, ale v praxi k ničemu). Při vývoji umělé inteligence se již dosáhlo slušných výsledků, příslušné expertní systémy jsou značně funkční, všechny ty konverzace, imitační hry apod. už dnes ale jen matou. Zdá se, že stačí vyvíjet systémy, které jsou nám prakticky potřebné, inteligence z nich třeba vyvstane samovolně (obdoba evoluce, slepého hodináře).
Existuje i další námitka proti samotnému konceptu umělé inteligence:
Proč by lidé měli létat? Zkonstruují se stroje, které budou létat za ně a vozit nás.
Proč by stroje měly myslet? Levnější je zaplatit třeba ve třetím světě lidi, co budou myslet za ně.
(I když, dalo by se namítnout, chápeme-li umělou inteligenci jako software, pak jednou vyvinutá umělá inteligence lze replikovat s použitím minimálních dodatečných nákladů.)
Určité otázky mohou být zajímavé samy o sobě i bez praktických aplikací, o to nic. Ale zase jen určitou dobu. Nevidíte do hlavy nikomu, nevíte, zda prodavačka v supermarketu myslí a ostatně sami při transakci možná také nemyslíte. U lidí, zvířat, programů i strojů nezáleží na tom, zda myslí, ale zda fungují. Turingův test přitom ono fungování zbytečně zužuje na jedinou oblast – konverzaci.
Zdroj: Filip Tvrdý: Turingův test – Filozofické aspekty umělé inteligence, Scholia 2014 a další
