Nevítanému společníku milenců, respektive obecně někomu, kdo ve společnosti překáží, se říká křen či kořen. Anglicky pak gooseberry (angrešt). Jaké asociace mohou stát za tímto označením?
Aktualizace – přidán pokus o řešení
***
Podle: Bakalář, Petr: Cvičebnice psychologie, Votobia 2003
KŘEN
1. Odvozeno od chuťových prožitků. Když jsou dva milenci (sweethearts) spolu, bývá to “sladké” – křen není sladká příloha.
2. Párek má dvě nožičky – to by mohli být milenci (pár, párek) – a často se podává s křenem. Křen dodává jistou pikantnost, napětí, stejně jako takový nevítaný společník.
3. Slovo je odvozeno od hanlivějšího kořen – původně venkovský člověk přišlý do města za dobrodružstvím (kalk za něm. Wurzel, dle Machek, V. (1971): Etymologický slovník jazyka českého).
4. Křen je často člověk citově strádající, pichlavý, vtírá se – agresivní pach, pokud je čerstvý, při styku s ním oči slzí.
5. Křen je plevel.
6. Po fonetické stránce je fixováno dominantním písmenem ř. Křen je vlastně třetí.
B) ANGREŠT – GOOSEBERRY
1. Angrešt (keř i plod) je věc pichlavá, nepříjemná na dotek. Ve vojenském slangu gooseberry znamená drátěný plot. Přes angrešt se ti dva k sobě těžko dostávají.
2. Angrešt je většinou nakyslý.
3. První část slova goose znamená husa, přeneseně někoho, kdo není příliš inteligentní (včas se nedovtípí, že není vítán).
Na Šumavě existuje regionální výraz lampička (též v italštině il lampino). Opět dvojsmyslný: nedovolí tělesný kontakt, ale o to víc dá prostoru k poznání toho druhého, posvícení si na něj.
***
Poznámky: Jde samozřejmě spíše o asociační cvičení a coctail-party science, než o nějakou tvrdou vědu s možností najít správnou odpověď. Jak vidno, návrhy z knihy se zčásti kryjí s komentáři.