Co by mohlo být na rčení Neštěstí ve hře, štěstí v lásce pravdivého? Pokuste se vymyslet co nejvíce důvodů…
Řešení:
1. V mnoha hrách (např. karetních) je předpokladem úspěchu schopnost klamat. Duchem hry je, aby člověk jakýmkoli prostředkem a jakýmkoli úskokem nad druhým vyhrál. Zvyk si takto počínat se zakoření a přenáší se do praktického života. Předpokládáme-li, že ke šťastnému vztahu je třeba ryzost a opravdovost, pak se úspěšný hráč a šťastný milenec budou v tomto značně lišit. Polarity: zištnost – nezištnost. Profesionální hráči jsou výteční pozorovatelé, lidé chladné krve.
2. Kdo má štěstí ve hře, např. vyhraje peníze, přitáhne k sobě lidi, pro které bude zajímavý právě pro tyto peníze – mohou být takové vztahy šťastné? Ten poražený naopak přitáhne osoby s ošetřovatelským komplexem. A navíc – peníze kazí.
3. Neúspěch u žen je kompenzován úspěchem u mužů – tj. podvědomé homosexuální tendence. Hra je záležitostí drtivě mužskou, hraní s ženami nudí.
4. Ten, kdo prohrává v materiálním světě, se bude více orientovat na kvalitní mezilidské vztahy, hledat v nich útěchu. Bude je i víc potřebovat a vážit si jich. Úbytek peněz v domácnosti je možné nahrazovat péčí.
5. Ten, kdo je zamilovaný, je naivní a laskavý soupeř bezelstného srdce (též nesoustředěný) – je snadné ho obehrát.
6. Důležitá je i míra času věnovaná oběma činnostem: kdo je úspěšný v jedné, zanedbává druhou. Ve hře mnozí kompenzují odmítnutí.
7. Hrajeme si jako děti, k dalším fázím vývoje patří i něco odpovědnějšího – např. vztah. Ten, kdo zůstal u hraní, je podezřelý.
8. Není-li člověk úspěšný v něčem, co má pravidla, může být lepší v intuitivních, emočních záležitostech. Viz např. jungovské typy: racionální – intuitivní.
9. Asociační řada: karban – hospoda – alkohol. Karty jsou ďáblovy obrázky. Vůbec hra je spojována s ďáblem.
10. Ve světě je spravedlnost (alespoň si ji člověk přeje), minimálně počet pravděpodobnosti, rovnonáhoda – nemůžeme mít štěstí nebo smůlu ve všem. Váhy života.
11. Rčení je eufemismus, který má odlišit hru od lásky. To ovšem pravděpodobně neplatí.
Poznámky:
Rčení vzniklo: a) jako útěcha b) aby odradilo lidi od hry (příp. “tak si vyber – dvěma pánům nelze sloužit!”)
Dva významy štěstí: a) náhoda b) emoční stav. Ve hře skutečně záleží na náhodě – i v lásce!? Toto neplatí např. v angličtině “Lucky at cards, unlucky at love”
Podobné pocity při prohře a při rozchodu – obojí odkládáme.
Někteří hráči dělají nepochopitelné chyby – a prohrávají. Psychoanalýza to interpretuje jako podvědomou pasivní homosexualitu.
Zdroj:
Bergler, E. (1936): Zur Psychologie des Hasardspielers. Imago, 3, s. 409-441.
Autor článku je mj. také autorem knihy Psychologie v otázkách, kde můžete najít celou řadu dalších problémů tohoto typu. Více viz http://www.studovna.cz/pkniha.asp?Csl=5197
