Na úmrtí při dopravní nehodě lze statisticky pohlížet jako na vzácné náhodné události. Tomu odpovídá i skutečnost, že při většině nehod nezemře nikdo, v nevelkém počtu nehod zemře jeden člověk, v ještě menším počtu nehod dva lidé, ještě vzácněji tři – a tak dále, až k velmi nízkému procentu nehod, při nichž zemře velký počet lidí najednou.
Tento trend je natolik všeobecný, že platí pro dopravní statistiky téměř všech zemí. Velmi nápadnou
výjimkou jsou ovšem poměry na Papui-Nové Guineji, kde výrazně převažují dopravní nehody se sudým počtem mrtvých nad těmi s počtem lichým. Nehod se dvěma zemřelými je tedy více než nehod s jedním, se čtyřmi více než těch se třemi a tak dál.
Tak podivný výsledek odráží jisté zvláštnosti v řešení dopravních přestupků na Papui-Nové Guineji. Každý řidič je tam pod jurisdikcí hned dvou právních systémů; jednak státního, jenž vychází z britského vzoru, jednak kmenového,založeného na tradičním zvykovém právu. A tak pokud řidič například nedopatřením srazí chodce, je s ním zahájeno policejní vyšetřování následované soudním řízením, v němž mu hrozí, podle míry zavinění a následků nehody, trest od pokuty až po několikaleté odnětí svobody.
V souběžném řízení podle zvykového práva řidiče bezprostředně po nehodě rozsekají příbuzní oběti mačetami. Ke každé oběti dopravní nehody je tedy vzápětí dodána i mrtvola jejího původce, nebo alespoň někoho z jeho příbuzenstva. Statistický paradox sudého počtu mrtvol je tím vysvětlen.
Jak správně argumentují odpůrci trestu smrti, od páchání těžkých zločinů často neodradí ani hrozba exekuce. Zkušenosti z Nové Guineje ovšem poukazují na často opomíjenou skutečnost, že od menších přestupků a přečinů odrazuje trest smrti celkem spolehlivě. Ačkoliv mnoho rozvojových zemí je pověstných katastrofální technickou úrovní provozovaných vozidel a prakticky nulovou bezpečností silničního provozu, Papua-Nová Guinea k nim nepatří. Tamní řidiči se příkladně starají o (svou vlastní) bezpečnost.
Úryvek z knihy Vojtěcha Novotného Papuánské (polo)pravdy. Kniha právě vychází v nakladatelství Dokořán, http://www.dokoran.cz
