Tým z University of Cincinnati a dalších institucí prozkoumal v Pylu na jihozápadě Řecka (na Peloponésu) hrob bojovníka z počátků mykénské éry. Prý jde o unikátní nález, kdy srovnatelný se nepoštěstil již řadu desetiletí; mj. i proto, že hrob se dochoval neporušený.
Jsme v době bronzové, kolem roku 1500 př. n. l. Podle toho, jak si to alespoň představujeme, egejské oblasti politicko-ekonomicky dominuje Kréta. V pevninském Řecku městská civilizace teprve vzniká. I kdybychom věřili Homérovi, nově objevený hrob rozhodně nepatří žádnému vladaři, který by mohl být nějakým vzorem pro postavu Nestora z Pylu v trojské válce, ani třeba jeho otce Nelea. Pylos byl před 2 500 lety podstatně méně významný než před 2 200 lety, tedy před svým pádem, kdy z města mj. máme i asi největší archivy lineárního písma B.
Hrob patřil nejspíš nějakému válečníkovi, však je plný zbraní a zbroje. Také ovšem šperků/ozdob (sporná otázka, je to pro tehdejší mužské pohřby typické či naopak?) a nádob, z bronzu, stříbra i zlata – ovšem nikoliv klasické keramiky. Ta už byla zřejmě v té době příliš plebskou a levnou komoditou, než aby se dávala do hrobu významným lidem, často se vzhledem k snažila dražší kov imitovat. Naopak bronz v době bronzové nijak levný nebyl a kromě bezprostřední využitelnosti měl vždy i symbolickou prestižní roli. (Poznámka: ostatně pro srovnání – zdrojů železa bylo mnohem více, ale i tak ještě kolem roku 1000 u nás bylo zemědělské a jiné nářadí kombinované a převážně dřevěné, kov jen tam, kde to přinášelo pořádný přínos – viz např. kniha Legenda o Ostojovi.) Hodně předmětů v hrobu bylo vyrobeno z kostí středomořských tuleňů.
Mrtvému mohlo být tak mezi 30-35 lety. Po boku měl metrový bronzový meč, jehož rukověť byla vykládána zlatem a slonovinou. Slonovina se sem nejspíš dostala přes Krétu a její kontakt s Egyptem, předmětů ze slonoviny je v hrobě vůbec plno, často jde o zřejmě o zpodobnění bohyň v mínojském stylu. Dotyčný tedy podle archeologů nejspíš s Krétou souvisel nějak těsněji, jakoby pohřeb představoval doklad o pronikání vyspělejší mínojské kultury do pevninského Řecka. Těžko říct, jak se sem dostaly příslušné předměty. Obchodem? Šlo o nějakého nájezdníka na Krétu, nebo třeba naopak člověka z Kréty, který zde fungoval cca jako místodržící? V téže době do pevninského Řecka proniká z Kréty zvyk zdobit stěny paláců známými freskami.
Zdroj: ScienceDaily
Poznámky: Mínojská kultura, jak se obvykle popisuje, ale nejde moc dohromady s pohřby bojovníků se zbraněmi. Ale kdoví, jaký názor na krétskou kulturu dnes mezi odborníky převládá. V novější době byly i na mínojské Krétě objeveny doklady o fortifikacích, na „thlalasokracii“ se asi nedalo zase tak spoléhat. Laik také může těžko posoudit, jak se to má s aktuálním názorem na pravost mnohých známých mínojských artefaktů: kněžka s hady – možná podvrh, disk z Faistu, možná podvrh, objevitel Knósu Evans možná jako podvodník či nešťastník, kterého podváděli jiní. Kréta je někdy vykreslována jako námořní mocnost, jindy málem jako předobraz „kultury květinových dětí“.
