Zánik západořímské říše, který je tradičně pokládán za přelom mezi starověkem a středověkem, bývá považován za jeden z největších civilizačních zlomů západních dějin. Proto se úvahy o příčinách konce antického světa těší odedávna velké popularitě. V následujícím článku se pokusíme na problém podívat z trochu jiné perspektivy.
Na Science Worldu jsme se příslušným událostem věnovali například v článcích
Soumrak antického světa
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/3CBA461F3B84914EC1256E9700489BCA
Cesty helénistické vědy a pád antického racionalismu
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/E08921FA6855886DC1256E970048FC86
Vzestup a pád helénistické vědy
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/D5F9ECFB741BE2EDC1256E970048C619
Stručně lze zmínit několik příčin, které měly stát za pádem Říma. Podle marxistů se vyčerpaly možnosti otrokářského výrobního způsobu, podle moralistů za všechno mohla dekadence a úpadek mravů, jiní vinili křesťanství (či obecně nástup iracionálních kultů, jichž bylo křesťanství pouze jedním z příkladů, soustředění se na život na onom světě apod.) či olověné potrubí používané k rozvodu vody. Nechyběly názory o ztrátě jakési etnické či kulturní "čistoty" po zaplavení země obyvatelstvem na nižší kulturní úrovni. Biologové a epidemiologové přispěchali s názorem, že na vině je malárie, která se v té době výrazně rozšířila v okolí Říma. Za pád Říma měl být odpovědný obrovský nárůst neproduktivních vrstev (byrokracie), záporná obchodní bilance (dováželo se především luxusní zboží a vyvážely suroviny) nebo přílišné státní regulace (pozdní Řím se značně vzdálil od podoby "otevřené společnosti", přibývalo státních monopolů, povinnosti pokračovat v povolání otce, zákazy stěhování…). Jak vidno, skoro co historik, to názor. Kritici tvrdí, že tyto názory pak vypovídají ani ne tak o pádu Říma, ale o předpojatostech a ideové orientaci jejich autorů.
Zkusme proto trochu jiný pohled. Máme tendenci se domnívat, že za "velkými událostmi" musejí stát velké příčiny. Proto dinosauři nemohli podle této logiky vyhynout jen tak, ale musel je vybít asteroid. Jenže nahlíženo naopak, zániky druhů jsou normální – pokud je něco divné, tak je to spíše opak, tedy proč se dinosauři dokázali udržet tak dlouho. Analogicky bychom se tedy měli spíše ptát, proč římská říše vydržela tak dlouho (na rozdíl třeba od nástupnických států říše Alexandra Velikého), ne proč nakonec přece jen zanikla. Co dávalo Římu na svou dobu překvapivou stabilitu?
Ale i tento pohled míjí dosti zásadní skutečnost – na konci starověku zanikla totiž pouze západní část říše, Byzanc existovala ještě asi dalších 1 000 let. Proto některé z příčin a navržených mechanismů jsou spíše nevěrohodné, působily totiž na celém území. Možná má smysl se ptát pouze na to, čím se obě poloviny říše lišily (s tímto náhledem přichází např. Roger Collins: Evropa raného středověku 300-1000, Vyšehrad, Praha, 2005). A výsledky? Prameny jsou značně nespolehlivé a kusé, několik možností však přesto zůstává.
– Malárie – opravdu se objevila v okolí Říma, nikoliv Konstantinopole. Na druhé straně, centrem pozdní západořímské říše bylo tak jako tak spíše Miláno.
– Různá ekonomická úroveň obou částí impéria. Problém je, že o tom ale skoro nic nevíme. Obilnice (hlavně Egypt a severní Afrika) byly třeba v obou částech říše. Snad bylo ve východních částech říše více malých a středních rolníků, zatímco na západě převládaly velkostatky? (Proč by ale malá hospodářství měla být nutně produktivnější?)
– Barbarské nájezdy – s Góty i Huny se ovšem jako první musela potýkat východní část říše. Na východě navíc existoval mocný soupeř v podobě říše sasánovské, na západně takový organizovaný státní útvar chyběl.
– Výhodná poloha Konstantinopole? Hlavní město východu bylo z pevniny prakticky nedobytné. Menší vliv senátních kruhů v novém hlavním městě a z toho plynoucí větší operativnost rozhodování panovníka?
– Větší schopnosti východních vladařů? Na západ byli jako spoluvládci posílány spíše "figurky", synové a synovci východních císařů…
– Fakt, že v posledních občanských válkách mezi západní a východní polovinou říše triumfoval východ. Západní část říše nemohla klást tak účinný odpor barbarům, protože její profesionální jednotky byly vybity v občanských válkách proti východu. Osobně pokládám toto vysvětlení za nejrelevantnější/nejpřesvědčivější ze všech možností navržených v tomto textu.
Samozřejmě zůstává také možnost historické náhody – Hunové a Germáni se prostě kdovíproč v určitém okamžiku rozhodli zaměřit se na západ. Takový výklad ovšem těžko uspokojuje, alespoň někoho, kdo není historik (kam by došly přírodní vědy, kdyby se v nich namísto hledání odpovědí provozovalo podobné krčení ramen).
Zdroj: Roger Collins: Evropa raného středověku 300-1000, Vyšehrad, Praha, 2005 a další literatura
