Věž byla vysoká asi 8,5 metru, stavba tehdejší technikou trvala zřejmě minimálně kolem 10 let, a to vše se odehrálo asi v době předcházející přijetí zemědělství v této oblasti. Což je trochu překvapivé. Měla snad už tehdy místní komunita co skrývat a opevnila zde svůj majetek? Doktorand Roy Liran došel k jinému závěru. Tvrdí (na základě počítačové analýzy), že věž by mohla mít nějaký astronomicko-kultovní význam. Stín nedalekého kopce za letního slunovratu měl nejprve dopadnout právě na tuto věž, což jí mohlo v očích tehdejších lidí přisuzovat výjimečnou sílu a být i základem moci těch, kdo věž postavili – respektive nechali postavit. Podle Lirana a jeho kolegy Rana Barkaiho mohlo jít i o vynucení jakési „úlitby“ a lidé byli ke stavbě přinuceni náboženským strachem.
Samozřejmě, že přesnější představu o tehdejším náboženství nemáme a můžeme jen spekulovat, zda v této podobě hrála věž úlohu nějakého „svorníku“ mezi nebem (sluncem? podsvětím – šlo o zapadající slunce?) a zemí.
Zdroj: Eurekalert
Poznámky:
Problém je s přiřazením této věže konkrétní kultuře. Datování se stále mění různě sem a tam, podívejte se do přehledů dějin starověku, na Wikipedii apod. Období před asi 11 000 lety se někdy pokládá za pozdní paleolit (natufien), jindy už za počátek (prekeramického) neolitu. Ovšem kamenné sloupy se (na tom je snad shoda) vztyčovaly už v natufienu.
Vůbec je otázka, zda budování větších staveb předcházelo zemědělství, nebo naopak. Na toto téma viz např. článek Nejstarší chrám světa. Z něho by vyplývalo, že Jericho spíše přejímalo civilizační impulzy z tehdejší Anatolie.
Ostatně příslušný zdroj obsahuje i řadu kuriózních informací, např. že v Jerichu se „obchodovalo s neolitem“ (což zní zajímavě, ale to si máme snad představit něco na způsob konzultantů?). Z jiného hlediska, stálé osídlení nevylučuje sběr, takže mohlo předcházet a asi i předcházelo pěstování plodin. Tehdy již byly snad možné i větší architektonické výboje, stavby budované více let.
Taktéž přece jen celá nová práce stojí na poněkud neurčitě působící „počítačové simulaci“, která spojuje se slunovratem osu schodiště ve věži.
Další zajímavostí kromě věže (resp. věží – bylo jich víc, i když asi až později) je hradba, někdy chápaná spíše jako terasa. Funkce mohla být obranná, mohlo jít i o zafixování svahů před sesunem. Opět těžko říct, jaký je současný „kanonický“ výklad. Je hradba stejně stará jako věž (a která/které)?
Nakonec tehdejší Jericho nebylo městem v pozdějším smyslu, i když se jako nejstarší město světa běžně označuje – neexistovala zde asi nějaká větší dělba práce, jeho obyvatelé se stále živili zemědělstvím atd.
