pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku
Pokud se zabýváme přechodem mezi středním a mladším paleolitem a rozdíly mezi neandrtálci a Homo sapiens, uvádí se někdy pohřbívání. S pohřby neandrtálců je to složité, občas své mrtvé opravdu ukládali do země, někdy však možná spíše z hygienických důvodů, než že by to pro ně mělo nějak symbolický význam. Milodary apod. se zde prokázat nepodařilo (dříve uváděné důkazy se při moderním přezkumu neukázaly průkazné), nicméně někdy byla těla zřejmě ukládána tak, aby došlo k jejich minimálnímu porušení, tedy s jakousi „pietou“.
Naopak v mladším paleolitu se objevují už skutečně bohaté hroby. V ruském Sungiru (pravděpodobně východní varianta středo a západoevropského aurignacienu) se například z doby kolem r. 30 000 př. n. l. dochovaly hroby, kde bylo tělo chlapce pokryto téměř 5 000 korálky a co se týče počtu přiložených liščích zubů, pocházely z alespoň 63 lišek. Vedlejší dívčí hrob obsahoval korálky, k jejichž výrobě bylo tehdejší technologií třeba podle odhadu asi 3 500 hodin práce.
Kromě banálního konstatování, že se jednalo o pohřby významných lidí, můžeme podle Davida Lewis-Williamse formulovat i následující závěry:
– předměty zřejmě nepřipravila rodina zemřelých, ale byly výsledkem mnohem rozsáhlejších sociálních sítí (autor zastává více-méně marxistický pohled na dějiny, ovšem tvrdí, že chybná je myšlenka počáteční beztřídní společnosti; společnosti v mladém paleolitu byly podle něj co do moci apod. pořádně diferencované, a to jak v rámci skupiny, tak i meziskupinově, existovali utlačovaní, „sociálně vyloučení“ apod.). O existenci rozsáhlých sociálních sítích svědčí i rozvinutý mladopaleolitický obchod.
– starší hroby byly vykrádány a předměty přemísťovány do nových; vykrádání hrobů se neobjevilo ve starém Egyptě, ale už na počátku lidských dějin.
– pohřby a rituály s nimi spojené byly výrazně „nestejné“, některé prováděny s mnohem větší pečlivostí než jiné. Je možné, že v příslušných obřadech nešlo jen o souvislost s posmrtným životem, ale spíše o manifestaci moci určitého společenství/rodiny.
Zdroj: David Lewis-Williams: Mysl v jeskyni, Academia, Praha 2007
Poznámky:
– Knihu jako celek ovšem doporučit z řady důvodů nemohu.
– V archeologické literatuře (bohužel teď nejsem schopen citát dohledat) jsem narazil i na bonmot, že nejstarším lidským řemeslem nebyla prostituce, ale vykrádání hrobů.
– Pohřbívání v ještě starší době (Atapuerca, asi 200 000 př. n. l.) viz starší text na Science Worldu: Jak pravěcí lidé přemýšleli
– 3 500 hodin práce ale snad mohla zvládnout i relativně malá skupina? (například během zimy; taktéž v některých oblastech bylo v moderní době zaznamenáno, že lov a sběr poskytoval ve skutečnosti velké množství volného času)
