pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku
Vývoj lze asi nejlépe rekonstruovat na příkladu francké říše. Ještě kolem roku 700 tvořila základ vojska pěchota, o 50 později se těžiště přesunulo k jízdě (snad i v absolutním slova smyslu – jezdů na koních bylo často více než pěšáků, nebo alespoň představovali rozhodující sílu armády). Karel Martel zvítězil nad Araby už především díky jízdním jednotkám. Trendem bylo také čím dál větší obrňování jezdců, které nakonec vedlo až ke „klasickému“ středověkému rytíři do plechu přímo zakutého.
Příčiny vzestupu jízdy mohou být organizačního rázu (Frankové např. uložili Sasům, aby jim namísto krav odváděli roční poplatky v koních), roli zde mohl sehrát společenský vývoj, který bychom mohli třeba označit jako upevňování feudální struktury. Větší role jízdy byla snad umožněna změnou vojenského myšlení při organizaci tažení (roční doba volená tak, aby koně měli dostatek potravy). Uvažuje se však i o významném podílu technologické inovace, kterou představovalo zavedení třmene. Ten byl již dříve znám Avarům (a snad i Hunům), nikoliv však antice ani germánským kmenům v době stěhování národů.
Bez třmene byla podle některých názorů síla jezdce výrazně omezena tím, že mu neustále hrozil pád z koně. Jezdec vybavený třmenem a vyvýšeným sedlem může naproti tomu třeba oštěp nebo kopí držet pod paží a dlaní pouze usměrňovat jeho směr. Ve větší rychlosti se tak stává přímo jakýmsi oživlým projektilem. Taktéž mečem nemusí pouze lehce bodat či sekat, ale může také udeřit z výšky silnou a vahou zbraně.
Philippe Contamine v knize „Válka ve středověku“ ovšem uvádí, že zavedení třmene bylo procesem spíše dlouhodobým a s vojenskou revolucí v 8. století nemusí být tedy třmen spojen tak jednoznačně. Skutečně běžný se stal ve francké armádě až v 9. století, kdy se objevuje i ve vyobrazení jezdců. Byzantinci jej ale poznali už v 6. století. Anglosasové jej sice znali, ale až do bitvy u Hastingsu jeho používání spíše odmítali. Výzkumy posmrtné výbavy jezdů z franckých hrobů v 7.-9. století také ukazují, že třmen z nich měla pouze menšina.
Contamine tedy tvrdí, že i bez třmene může být těžká jízda zřejmě efektivní. Jeho nástup mohl být zpomalen také konzervatismem (viz třeba odmítání třmene Anglosasy). To se ale z druhé strany nezdá být příliš pravděpodobné, protože ve vojenské oblasti se výhodné inovace obvykle prosadí velmi rychle. Shrnuto, možná tedy třmen ve skutečnosti nepředstavuje pro jezdce takovou výhodu.
Zdroj: Philippe Contamine: Válka ve středověku, Argo, Praha, 2004
