Jistěže něco podobného známe ze svého okolí, kdy se často jakoby zdá, že přílišná inteligence nebo znalost problému vlastně člověku brání (může bránit) v efektivním řešení. Ať už to tak skutečně je nebo ne, nynější výzkum je zaměřen striktně neurologicky.
Kognitivní vědec a neurolog Ryota Kanai a jeho tým z University College London zjistil, že přebytek šedé hmoty v určitých oblastech mozku pozitivně koreluje s náchylností k rozptylování. Výsledky byly získány na základě dotazníků, které hodnotily takové situace, jako je míra přehlédnutí dopravních značek nebo to, že člověk v obchodě zapomene, co chtěl vlastně koupit.
Mozky dotyčných pak byly zobrazeny pomocí strukturální MRI. A výsledek? Nejvíce poruch soustředění měli ti, kdo měli nejvíce šedé hmoty v určité části levé hemisféry svého mozku (SPL – superior parietal lobe – superiorní temenní lalok).
Následoval pokus s transkraniální magnetickou stimulací, která tlumí mozkovou aktivitu v určité oblasti. Dobrovolníci absolvovali sérii úkolů „normálně“ a po snížení aktivity SPL. Ve druhém případě se dokázali soustředit v průměru lépe a úkoly plnili rychleji. Dosud není známo, proč tomu tak je. Možná, že odstraňování přebytečné šedé hmoty z oblasti SPL souvisí s optimalizací funkce zdejších neuronů. Porucha pozornosti by pak odpovídala jakési „nezralosti“, šlo by o vývojovou vadu – a skutečně, tyto problémy se vyskytují u dětí mnohem častěji než u dospělých, s věkem mnohdy mizí.
Pokud tomu tak opravdu je, mohli by se postižení lidé léčit třeba tak, že by měli na postiženou část mozku neustále přiložené elektrody? Určité náznaky ukazují, že by to mohlo fungovat. Je zde tedy nová naděje pro lidi se syndromem ADHD (Attention-Deficit Hyperaktivity Disorder, hyperaktivita s poruchou pozornosti)…
Zdroj: New Scientist
