Výzkum středoevropských keltských hrobů z laténského období přináší několik otázek: kde jsou hlavy, kde jsou děti a vlastně i kde jsou samotní Keltové z doby oppid…
U Moevres ve Francii byl nalezen hrob stovky Keltů pohřbených bez lebek. V menší míře jsou podobné nálezy známy i od nás – třeba u Tuchomyšle bylo nalezeno 10 bezhlavých těl. Máme i celou řadu dalších „bezhlavých“ keltských pohřbů, jenže archeologové si často nejsou jisti; nemohlo docházet prostě k přednostnímu rozkladu lebky? Tam, kde o setnutí moc nepochybujeme, zase neznáme podrobnosti. Šlo o způsob popravy, nebo se takhle pohřbívali lidé zemřelí úplně jinak? Co se dělo s hlavami? (Snad si keltští bojovníci schovávali lebky svých zabitých soků? To je zvyk, který by člověk čekal spíše v Tichomoří…)
V keltských hrobech prakticky chybějí těla malých dětí. Znamená to, že Keltové měli tak malou dětskou úmrtnost? Nezdá se, spíše zřejmě nemluvňata nepovažovali za lidské bytosti, a proto je nepohřbívali. Výjimky se prakticky týkají jen pohřbů dítěte v jednom hrobě s matkou (snad úmrtí při porodu)? Možné je ale i to, že dětské kostry snáze podléhají zkáze, nebo se při výzkumu spíše přehlédnou. Nejpravděpodobnější ale je, že nejmenší děti se opravdu nepohřbívaly.
Jinak byl průměrný věk v keltských hrobech na našem území asi 35-40 let, muži se dožívali věku o něco vyššího.
Podivnou skutečností je i to, že z 2.-1. století př. n. l., když vrcholila sláva oppid, keltské hroby z našeho území prakticky scházejí. Nevíme, proč tomu tak je. Keltové třeba mohli pohřbívat své mrtvé žehem a popel házet do řek. Mohli ho volně rozhazovat, dávat do mělkých jamek. Nebo mohli mrtvé dokonce dávat do korun stromů.
K radikální změně pohřebního ritu došlo podle všeho náhle, nejpozději kolem roku 170 př. n. l., ale spíše o pár desítek let dříve. I předtím systematicky užívaná pohřebiště/nekropole byly tehdy opuštěny. Zvláštní je i to, že některé mohyly z doby bronzové nesou na sobě pozůstatky předmětů a aktivit z 2.-1. stol. př. n. l. Používali snad Keltové k rozsypávání popela hroby mnohem starší? Nebo zde kdovíproč začali provádět nějaké náboženské obřady, mysleli si snad, že jde o hroby jejich dávných předků či nějakých héroů?
Zdroj: Jiří Waldhauser a kol.: Jak se kopou keltské hroby, Lidové noviny, Praha 1999
Viz také:
K čemu bylo nejvýše položené hradiště v Čechách?
Počátky českých mincí
Keltství v nás potvrzují genetické výzkumy
