Spory o povahu evropského neolitu se vedou již celá desetiletí: Šířilo se zemědělství spíše migrací z jihovýchodu, nebo novou technologii přebíralo původní obyvatelstvo? Přesvědčivou odpověď mohou dát pouze genetické studie.
Současná genetická situace ale souvisí i s dalšími migracemi (šíření indoevropských jazyků apod.), přesvědčivější je proto analyzovat genetická data přímo z neolitu.
Pontus Skoglund a jeho kolegové ze švédské Uppsala University nyní prozkoumali pozůstatky ze severní Evropy staré asi 5 000 let (z pohledu střední Evropy už eneolit).
V jižní Skandinávii v té době žily vedle sebe populace lovců-sběračů (kultura Pitted Ware) i zemědělců (kultura s nálevkovou keramikou). Obě kultury i jejich pohřby se dají snadno odlišit, mj. i proto, že zemědělci tehdy budovali megalitické památky. Výsledek? Neolitici byli geneticky velmi podobní současným obyvatelům Středomoří, mezolitici připomínali dnešní Finy. Jak se tedy zdá, zemědělství se i na sever Evropy šířilo migrací, později však „jižní“ geny spíše vymizely. Překvapivě to tedy není tak, že by příchozí původní obyvatele přečíslili (což by bylo logické, protože zemědělství umožňuje mnohem větší hustotu osídlení), ale naopak se v původním prostředí „rozpustili“. Nicméně i to je složitější, protože tehdejší lovci připomínali geneticky spíše dnešní Finy, nikoliv současné Švédy.
Dalo by se snad říct, že výsledky mírně nahrávají představě šíření neolitu v Evropě jako migrace oproti přebírání kultury.
Zdroj: Eurekalert.org
Poznámky:
– Situace ve Skandinávii by mohla odpovídat tomu, že zde zemědělské osídlení několikrát zaniklo, respektive v závislosti na klimatu se severní hranice obdělávané půdy posouvala sem a tam.
– Jak to bylo ve střední Evropě? Zde k podobným jevům (renesance mezolitu) nedocházelo, jaký vliv to mělo na povahu osídlení?
