Díky nakladatelství Argo se na českém knižním trhu objevilo nové vydání eddických textů: Edda a Sága o Ynglinzích v jediném svazku. Podobně jako ve vydání z roku 1988 je překladatelkou textů a autorkou úvodu Helena Kadlečková.
Zájem o germánskou mytologii je u nás tradičně dosti vysoký. Prsten Nibelungů, Vědmina píseň, Ragnarok – tyto motivy se již stihly dostat do "obecného povědomí". Méně už je známo, v jakých původních pramenech se jaké z těchto příběhů vyskytují a především čtenáři literatury typu fantasy se z germánskou mytologií často setkávají v podobě synkretického guláše.
Jaké texty konkrétně najdeme v knize vydavatelství Argo? Především asi nejznámější část Mladší (Snorriho) Eddy, tzv. Okouzlení krále Gylfa (zde překládáno jako "Gylfiho oblouzení"). Spolu s Prologem je tato část velmi zajímavá tím, že ukazuje, jak se autor Mladší Eddy Snorri Sturluson snažil zařadit germánskou mytologii do křesťanského rámce (v té době, na přelomu 12. a 13. století bylo už oficiálním náboženstvím na Islandu křesťanství).
Máme před sebou doklad velmi pozoruhodného synkretismu; Sturluson začíná stvořením světa na biblický způsob a příběh vkomponuje i do mytologie antické. Thór je tak např. synem trojského krále Priama.
Vlastní vyprávění o germánské mytologii je pak do textu vkomponováno tak, že švédský král Gylfi se pod jménem Gangleri se vypraví k Ásům, kteří mají pověst kouzelníků. V jejich hradě jim pokládá otázky a oni na ně odpovídají. Do prózy přitom vkládají (vesměs aliterační) poezii, takže zde můžeme najít třeba úryvky ze známé Vědminy písně, která právě líčí závěrečnou bitvu mezi bohy a obry, Ragnarok. Taktéž se zde vypráví "autenticky germánské" stvoření světa, počínající mlžným Niflheimem:
Na úsvitu věků
nebylo nic,
nebylo písku ni moře
ni chladných vln.
Nakonec vše před Gaglerim zmizí jako účinkem kouzla a on se vrací domů. Struluson se tímto způsobem zřejmě jakoby kryje – pokud by byl podezříván z nepravověrnosti, může se hájit tím, že celé příběhy germánské mytologie jsou jenom cosi jako kouzlo, přelud a sen. Struktura Gylfiho oblouzení je každopádně půvabná – germánské stvoření světa vložené, vsunuté do křesťanského.
Po Okouzlení krále Gylfa následuje Jazyk básnický, kde se lze dočíst např. o teorii opisů (především kenningů), která byla v severském básnictví velmi rozvinuta. Drobná hádanka: Proč se třeba zlato dá opsat jako "výkupné za vydru"? V textu najdeme i obsáhlé vysvětlení, vlastně jednu z nejstarších verzí nibelungovské látky. I celá řada dalších mýtů je zde vyprávěna z důvodů řekněme etymologických.
Druhou část knihy tvoří Sága o Ynglinzích. Je to vlastně genealogie norských králů, kteří svůj původ odvozovali od Ódina ("euhemerická" koncepce, podle které byli pohanští bohové minulými slavnými králi). Na počátku textu se tedy opět setkáme s mytologickou látkou, která postupně přerůstá ve více či méně reálnou historii. Mimochodem – jako Inklingové se podle této ságy sami nazývali i členové kroužku, který se scházel kolem J. R. R. Tolkiena.
Text je doprovázen předmluvou překladatelky a rozsáhlými poznámkami. Jedná se o poměrně výpravnou publikaci (tvrdá vazba, barevné ilustrace v knize), její cena je ovšem relativně příznivá.
Snorri Strurluson: Edda a Sága o Ynglinzích, překlad Helena Kadlečková, Argo, Praha, 2003, 222 stran, doporučená cena 289 Kč
