Američtí solární fyzikové (National Solar Observatory a Air Force Research Laboratory) tvrdí, že možná vstupujeme od období dlouhodobě nízké sluneční aktivity. Normálně se intenzita sluneční aktivity má pohybovat v 11letých cyklech. Nyní bychom měli vstupovat do další „růstové fáze“, jenže ouha, nic takového nenastává. Namísto zvyšujícího se počtu skvrn na Slunci zaznamenáváme opak, který koresponduje s tím, co se dělo při příchodu malé doby ledové v letech 1645-1715 (tzv. Maunderovo minimum). NASA v této souvislosti uvádí, že právě během malé doby ledové bylo zaznamenáno jen málo slunečních skvrn. Je pravda, že tehdejší pozorování nebyla tak komplexní jako dnes, i tak je ale úbytek slunečních skvrn z tehdejší doby zdokumentován přesvědčivě.
Zamrzne snad v roce 2025 opět Temže, podobně jako v malé době ledové? Bylo by to ironické vzhledem k bující „uhlíkové ekonomice“. Podle jiné interpretace dat by k dalšímu vzestupu sluneční aktivity mohlo dojít v roce 2021 nebo 2022. Jiná data zase ukazují, že v roce 2013 by mohlo dojít k lokálnímu maximu sluneční aktivity, ale jen velmi slabému (pokud vůbec). A pak možná nastoupí Maunderovo minimum.
Další zajímavá věc na tom všem je následující: Období snížené sluneční aktivity by se projevilo malým nebo nulovým počtem slunečních bouří. Proto by nebylo nutné takové stínění kosmických lodí, čili ty by byly lehčí, start levnější. Je tedy nyní ideální chvíle pro ambicióznější kosmický program? (To je přirozeně nepravděpodobné zase z jiných důvodů…)
Zdroj: The Register
Poznámka: Z jiného hlediska to ale nelze vidět ani tak, že když teď přijde chladná fáze, pak je oteplení zcela vyřízenou záležitostí. Může nastat později, a to pak naopak skokem, když dojde k synergii více efektů…
