Úplně prvním organismům existujícím (asi) někde u podmořských vývěrů to nevadilo, nicméně fotosyntetizující život se pak ve velkém přestěhoval k hladině, ke světlu (bez ohledu na to, že existuje fotosyntéza i ve světle rozpálené lávy na mořském dně). Takže nesporně bylo dlouhé období, kdy se s ultrafialovým zářením organismy musely nějak potýkat. Destruktivní dopad na DNA/vyvolávání mutací je tu evidentní.
Nové zjištění z Universität Tübingen ukazuje, že bakterie vytvářející železné rudy (hlavně „páskové“) to nemusejí dělat pouze proto, že potřebují mít něco, co se zoxiduje, aby se oxid uhličitý mohl zredukovat. Při tomto procesu se dvojmocné rozpustné železnaté soli mění na trojmocné špatně rozpustné – pokud fotosyntéza funguje dnes nejobvyklejším způsobem, pak vznikne molekula kyslíku, která už zcela „anorganicky“ zreaguje s Fe2+, (a takhle asi vznikly i ty obrovské páskové vrstvy), ale železo lze oxidovat i jinak, bez vzniku kyslíku a „rovnou“, jak dodnes předvádějí třeba některé fotosyntetizující bakterie.
Důležité je, že podle nového zjištění publikovaného v časopisu Geology nerozpustná „ruda“ není prostě jen odpadním produktem, ale může současně tvořit deštník, který bakterii chrání právě před ultrafialovým zářením. Když tento „odpad“ z prostředí odstraňujeme, bakterie snáší vysoké dávky UV mnohem hůře.
Logická námitka by zněla, jak by bakterie mohla provádět fotosyntézu a současně se pod vrstvou vysrážených oxidů železa chránit před zářením. Pointa má spočívat v tom, že tenoučká vrstva oxidu (hydroxidu apod. – „rez“) železitého funguje selektivně tak, že víc pohlcuje ultrafialovou část spektra (poznámka: tj. vlastně se tím zřejmě myslí vrstva tak tenká, až je neviditelná; takže asi ani neklesá ke dnu, nebo aspoň tak pomalu, aby ji bakterie svou činností mohla nad sebou obnovovat). I díky tomuto mechanismu se mohly první organismy rychle rozšířit i k hladině.
Zdroj: ScienceDaily
Poznámka: Přece jen ale tahle vazba mezi evolucí a geochemií ponechává určité „okno“, kdy tento mechanismus mohl fungovat jen omezeně. Protože nejdřív se vysráželo z oceánu dvojmocné železo a vznikly páskové rudy, až poté začal unikat kyslík i do atmosféry a mohla začít vznikat ozonová vrstva (i když samozřejmě nějaké železo je v mořské vodě i dnes, však jde o nezbytný biogenní prvek).
