Již sedm let je na cestě k planetě Saturn kosmická sonda Cassini. Dorazí k němu první den v červenci. Ale už o tři týdny dříve se seznámila s prvním objektem, který do zajímavého světa této planety patří. Ve vzdálenosti pouhých 2 000 kilometrů minula vzdálený Saturnův měsíc Phoebe a přinesla první detailní snímky tohoto dosud neznámého světa.
Až se stane oběžnicí druhé největší planety Sluneční soustavy, bude sondu Cassini čekat podobných setkání několik desítek. Během čtyři roky trvající výpravy oběhne Saturn celkem 76krát. Hned při 52 z těchto oběhů se přiblíží k některému ze sedmi z celkového počtu 31 dnes známých měsíců planety. Jednotlivé měsíce budou zkoumány opakovaně, ale Phoebe byl výjimkou. Toto byla jediná příležitost, protože Phoebe obíhá příliš daleko od mateřské planety.
Měsíc Phoebe byl objeven pozemskými dalekohledy už v roce 1898. Po více než století byl považován za nejvzdálenější Saturnův měsíc – planetu obíhá ve vzdálenosti téměř 13 miliónů kilometrů. Tento názor platil až do roku 2000, kdy bylo objeveno několik dalších, menších měsíců. Phoebe ale mezi těmito vzdálenými vyniká svými rozměry. Jeho poloměr činí 220 kilometrů. Po vzdálené dráze oběhne svou planetu jednou za 18 měsíců, kolem vlastní osy se otočí každý 9 hodin a 16 minut. Na oběžné dráze měsíce je zajímavé i to, že je retrográdní – tj. Phoebe obíhá v opačném směru než ostatní Saturnovy měsíce – a také velmi výstředná a s velkým sklonem k oběžné rovině dalších měsíců.
Sonda Cassini minula Phoebe 11. června ve vzdálenosti 2 068 km. Během průletu byly na měsíc zaměřeny přístroje na palubě sondy a získaná data byla později odeslána na Zemi. Vědci získali možnost podrobně nahlédnout na měsíc, který před nimi dosud většinu svých tajemství skrýval. Z kosmických sond jej v roce 1981 studoval slavný Voyager 2, ovšem z uctivé vzdálenosti 2,2 miliónu kilometrů.
Při pohledu ze Země se Phoebe jeví jako velmi tmavé těleso, protože odráží jen 6 % slunečního světla, které na jeho povrch dopadá. Kvůli tmavé barvě a rovněž zvláštní dráze jej astronomové už před misí sondy Cassini považovali za zachycený objekt a dost možná i původně těleso tzv. Kuiperova pásu. Tato tělesa jsou zajímavá zejména svým složením – směs ledu, kamení a prachu, o které se předpokládá, že se jedná o původní materiál z něhož se před 4,6 miliardami let zrodila Sluneční soustava. V takovém případě by se astronomům nabízela jedinečná a na dlouhou dobu také zase poslední možnost takové těleso zkoumat.
Snímky odeslané sondou Cassini po jejím setkání s Phoebe astronomy doslova nadchly. Ukazují, že Phoebe je opravdu zvláštním světem, který je skutečně mnohem podobnější kometám a tělesům Kuiperova pásu než jiným známým planetkám. Vůbec nepřipomíná planetky, které byly dosud kosmickými sondami navštíveny. Jedná se pravděpodobně opravdu o svět bohatý na led, který je ovšem překrytý tenkou vrstvou tmavého materiálu o tloušťce snad 300 až 500 metrů. Jeho povrch je hojně pokrytý velkými i malými krátery. V kráterech jsou pozorovány světlé i tmavé oblasti. Zřejmě se jedná o místa, kde je temný povrchový materiál propleten se světlým ledem, původně se nacházejícím pod povrchem. Kromě kráterů jsou na povrchu Phoebe viditelné i další útvary jako sesuvy materiálu, hřebeny, rýhy a řetězce děr. Jedním slovem řečeno, povrch měsíce je velmi rozbitý. Předběžná interpretace dat říká, že se skutečně jedná o velmi starý zbytek tělesa, které vzniklo na počátku Sluneční soustavy.
Sonda Cassini mezitím nadále ukrajuje z posledních miliónů kilometrů, které jí ještě zbývají k Saturnu. Pět dnů po průletu kolem Phoebe provedla krátký zážeh motorů za účelem mírné korekce dráhy, který ji 1. července v ranních hodinách našeho času k planetě přivede. Pak nastane nejdůležitější okamžik výpravy – 96minutový zážeh hlavního motoru, který sondu uvede na oběžnou dráhu planety.
