V prvním dílu našeho seriálu o cestách časem jsme se zabývali rotujícími černými děrami s prstencovou singularitou. Nyní se zaměříme na Saganovy červí díry.
Carl Sagan ve svém románu Kontakt uvažuje o červích dírách, které by samovolně vznikaly z kvantové pěny (původně Wheelerova myšlenka). Tímto problémem se na popud Sagana zabýval např. Kipp Thorn, který ukázal, že tyto červí díry nevznikají z červích děr a nemají ani žádné horizonty událostí.
Thorn uvažuje, že dokonce i kdybychom na vhodnou červí díru nedokázali narazit, mohli bychom se pokusit o její konstrukci uměle (byť samozřejmě nikoliv se současnými technologiemi). Výroba by mohla vypadat např. tak, že bychom vylovili nějakou miniaturní červí díry z kvantové pěny a pokusili se ji "nafouknout". Určitým vzorem by nám přitom mohlo být hyperrychlé inflační rozpínání na počátku vesmíru – potřebujeme ovšem pochopit mechanismy způsobující inflaci.
Nicméně – dokud bychom červí dírou nezkusili projít, stále bychom nevěděli, kam nás "stroj času" zanese. Dokonce ani nevíme, zda druhý konec červí díry ústí do našeho nebo do nějakého cizího vesmíru.
Jim Al-Khalili popisuje i další problémy spojené s tímto druhem červích děr. Měly by tendenci kolabovat, takže kosmičtí inženýři by potřebovali nějakou hmotu, která by dokázala červí díru vyztužit. Thorne ale dospěl k závěru, že k tomu by však byla potřeba látka se zápornou hmotností (nikoliv antihmota tvořená částicemi s opačným elektrickým nábojem, ale skutečně látka se zápornou hmotností). V této souvislosti se nabízí např. odbočka k Casimirovu efektu, který teoreticky umožňuje dosáhnout záporné energie (a tedy i hmotnosti) vakua. Exotické formy hmoty by mohly obsahovat i kosmické struny (jedná se o něco jiného než o objekty z teorie superstrun), pokud se tedy z doby po velkém třesku nějaké vůbec zachovaly…
Zdroj: Jim Al-Khalili: Černé díry, červí díry a stroje času, Aurora, Praha, 2003
1. díl
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/8A718F61FADE8E37C1256EB90054584A?OpenDocument&cast=1
3. díl
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/1EEFBE6C33C8F9BCC1256EB90056EACE?OpenDocument&cast=1
4. díl
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/9A38E9A5EA671767C1256EB90058C24D?OpenDocument&cast=1
