Steven Weinberg polemizuje proti názoru, podle něhož je i v současnosti pro fyziky důležitý vývoj filosofie. Jeho kritika se přitom zdaleka netýká pouze postmoderny…
Weinberg tvrdí, že filosofie má kladný vliv snad jen v negativním slova smyslu. Každý vědec byl nějak vychován a nese si do života určité množství dále nezkoumaných a často nevědomých filosofických předpokladů/postulátů/předsudků.
Filozofie je naštěstí dosti různorodá a jedni filosofové postuláty těch druhých zpochybňují. Tudíž – filosofie snad přírodovědcům umožňuje se nějak zbavit předsudků, ovšem těch, které na ně předtím navalili jiní filosofové. Jiný smysl pro přírodní vědu podle Weinberga nemá.
Rozhodně se z pozic filosofie současná věda nedočká nějakých návodů, jak bádat a co mají vybádat. Teoretici vědy a filosofové jistě podle něj mohou glosovat a vykládat historii vědy, ale nepomůžou na světlo novým poznatkům.
Filosofie také podle Weinberga trpí často zbytečnou touhou ohromovat terminologickou nejasností. Snaží se dělat dojem na ty, kteří neumí rozlišit mezi nesrozumitelností a hlubokomyslností. Naproti tomu přírodní vědy pojednávají často o věcech zcela "mimo běžnou lidskou zkušenost", ale snaží se přesto o srozumitelnost, eleganci a čistotu popisu (poznámka: Nebo by alespoň měly).
Moderní fyzika nemá podle Weinberga problém ani tak s metafyzikou, ale spíše s gnoseologií/epistemiologií. Podle něj sehrál a dodnes hraje negativní úlohu především pozitivismus, který vyžaduje ověřitelnost teorie (ačkoliv mnohem vhodnější je poperovské kritérium falzifikovatelnosti), ale navíc dokonce nutí vždy pracovat pouze s přímo měřenými veličinami.
Weinberg ale nakonec nevnímá filosofii ani tak jako svého ideového soka, ale spíše jako někoho, kdo prostě není schopen jeho práci nijak prospět.
Zdroj: Steven Weinberg: Snění o finální teorii, Hynek, Praha, 1996
Poznámka Pavel Houser. Obecně souhlasím s Weinbergem, ale s několika výhradami:
– I hledání různých finálních teorií je do jisté míry filosofií. Nicméně za inspirativnější pokládám přírodovědce s filosofickými sklony (včetně Weinberga) než "profesní" filosofy.
– Nakonec ale existují jistě i profesní filosofové, kteří jsou přírodním vědám příznivě naklonění a píší inspirativně minimálně pro širší publikum – Daniel Dennett, manželé Churchlandovi…
