Když byl v USA v roce 1993 zastaven projekt na výstavbu obrovského urychlovače částic, pokládali to mnozí teoretičtí fyzikové za životní tragédii. Bez zařízení, kde bude možné zkoumat velmi extrémní stavy hmoty, nejsou totiž moderní fyzikální teorie (včetně té strunové) experimentálně testovatelné.
Ověřitelnost a falzifikovatelnost přitom stojí v jádru libovolné vědecké teorie (a protože nemáme k dispozici 6 miliard let času, tvrdí například někteří kritici Darwinových evolučních představ, že z hlediska metodiky vědy nejde o teorie, ale pouze o hypotézy). Pokud dnes tedy posuzujeme různé superstrunové koncepce, musíme se dát při výběru mezi nimi vést spíše takovými kritérii, jako jsou vnitřní bezrospornost a matematická elegance příslušných rovnic.
Zatím největší budovaný urychlovač částic měl mít obvod 87 kilometrů a jeho zamýšleným domovem byl Texas. Americký Kongres však financování projektu v roce 1993 zastavil a teprve nyní se začíná uvažovat o možném pokračování podobného záměru. Informace přináší server Ihned na této adrese .
Vzhledem k přístupovým právům na serveru Ihned si nejsme jisti, zda je odkaz trvale veřejně dostupný bez registrace do systému. Jak z článku každopádně vyplývá, nemělo by se jednat o projekt jedné země, ale výstavba by měla být společně financována evropskými státy, USA a Japonskem. Kde konkrétně bude urychlovač stát (Japonsko? Kalifornie?) ani jaká instituce převezme záštitu nad jeho stavbou však není v tuto chvíli známo.
