Existence hydrosféry podle jednoho pohledu výrazně souvisejí s pohybem pevninských desek. Jak ale konkrétně ovlivňuje voda tyto procesy?
Základem pohybu desek je sopečná činnost v oceánech. Ve středu oceánských hřbetů se z vyvěrající lávy tvoří nová oceánská kůra. Tím tedy oceánské kůry přibývá a kontinenty jsou od sebe odtlačovány. Tento jen je někdy označován jako kontinentální drift (seafloor spreading).
Protože Země se samozřejmě nemůže tímto způsobem "nafukovat", musí kůra zase někde mizet – to se děje především na místě srážek více desek, kdy je vrstva ocitnuvší se vespod zatlačena do hlubších oblastí (tzv. subdukce). Obecně platí, že dolů je – logicky – tlačena kůra s vyšší hustotou, tedy oceánská oproti pevninské.
Při srážce desek proniká do nitra rozžhaveného pláště velké množství vody. Účinkem vody dochází posléze k tání hornin (snižuje se teplota tání, podobně jako když se sypou zasněžené chodníky solí), zvyšuje se objem i tlak a posléze dojde k mohutným sopečným výbuchům či zemětřesením. Ničivý efekt může mít už i samotná snaha vody "probublat" z pláště vzhůru na zemský povrch.
Tím je tedy znovu obnovována sopečná činnost (i když obvykle v jiných místech, než uprostřed oceánských hřbetů – vazba je tedy složitější).
J. D. MacDougall: Stručné dějiny planety Země – kámen a život, oheň a led, Dokořán, Praha, 2004 – podrobnosti http://www.dokoran.cz/book.php?id=139
K tématu viz také rozhovor s překladatelem této knihy, geologem Radkem Mikulášem
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/139CE49013F10244C1256EA9004145E2?OpenDocument&cast=1
Poznámka: Co třeba planety, jejichž povrch je pokrytý vrstvou nějaké jiné kapaliny? Mohl by např. tekutý čpavek sehrát podobnou roli jako oceány na Zemi?
