Nedávno jsem v novinách narazil na fotografii plastu, vyrobeného z kukuřice (přesněji řečeno ze slámy). Nedalo mi to a vrhl jsem se do víru internetu najít bližší podrobnosti, protože tematika biologicky odbouratelných materiálu mne dosti zajímá.
Nalezl jsem několik adeptů a zdá se, že se otevírá několik možných cest. Jednou z nich je vyrábět výrobky z vytvrditelných pryskyřic, avšak s omezeným zesíťováním – takže plast rychleji degraduje.
Druhou a dle mého soudu velmi nadějnou cestou je volit přímo přírodní látky schopné tvořit dlouhé řetězce. Takovými jsou např. sacharidy. A to je právě v úvodu uvedený příklad. Podle údajů na stránkách výrobce je postup následující: z kukuřice se získá škrob (polysacharid), z něho se získá D-glukóza a ta se fermentací (mléčným kvašením) převede na kyselinu mléčnou. Následnou kondenzací vzniká dimer (laktid) a po jeho izolaci se může překročit k vlastní polymeraci. Vlastnosti vzniklého materiálu lze ovlivnit volbou patřičné molekulové hmotnosti polymeru (doby polymerace). Tento plast byl pro zajímavost použit na kelímky pro nápoje při olympiádě v Salt Lake City. Dle výrobce si s plastem příroda poradí podobně jako s papírem, lze jej kompostovat a samozřejmě i pálit.
V této souvislosti jsem si vzpomněl na jeden článek, v němž japonští vědci oznamovali, že přišli na způsob výroby biologicky odbouratelného materiálu, vhodného pro výrobu lahví nahrazujících PET – a to z odpadového papíru. Základem papíru je celulóza, která má chemické složení podobné jako škrob (-D-glukopyranosa / -D-glukopyranosa). Je možné, že používají obdobný postup, odlišně získávají jen D-glukózu.
Možné dopady a příležitosti nových technologií:
Rozšířit pěstování plodin s velkým výtěžkem škrobu na hektar (krmná řepa), popř. provést navíc cílené genetické modifikace.
Nahradit krok získávání mléčné kyseliny ze škrobu přímou syntézou, popř. získávat kyselinu mléčnou pomocí mikroorganismů z nějaké jiné běžně dostupné látky. Kyselina mléčná je samozřejmě obsažena i mléce. V Evropě je mléka nadvýroba…
Související odkazy
http://www.epa.gov/greenchemistry/ascra02.html
http://www.cargilldow.com/corporate/natureworks.asp
http://www.cargilldow.com/corporate/package.asp
Poznámka autora dopisu:
V rade pripadu se jedná jen o me domnenky. Jsem v tomto oboru laik (hrajici si na vedatora) a tuto tematiku nesleduji nijak dlouhodobe.
