Přinášíme ještě jeden čtenářský příspěvek k otázce Krakatenu. Jedná se o kauzu řekněme "politického" typu, která se dotýká dění v Akademii věd. Pro lidi zvenku (tj. včetně redakce serveru) je případ poněkud neprůhledný, zvlášť pokud neměli možnost jej sledovat od samého začátku. Zkuste nám v komentářích pod článkem sdělit, zda na Science Worldu vítáte materiály tohoto typu, kde odborné problémy těsně souvisejí s těmi "politickými" či "osobními"…
V pomerne dlouhe historii Krakatenu doslo v srpnu t.r. k dosti necekanemu vyvoji. Po MF-D a osmi letech, se i Pravo rozhodlo tomu tematu venovat celou jednu tiskovou stranu. Rozhovor byl pojednan ve stylu chytre horakyne, ani ryba – ani rak. Nejsem sice laik, a tak nemuzu uplne s jistotou tvrdit, jak ten clanek pusobil na laiky, ale rekl bych, ze v nich zanechal pocit, ze v Cechach byl ucinen pozoruhodny objev s nemene pozoruhodnym nazvem Krakaten. Jako ne-laik vsak mohu rict, ze ten rozhovor byl prachobycejne informacni mlzeni. Navic ale i paradne mystifikoval. Obsahoval totiz pasaz, ze jako ten Krakaten byl nominovan na Nobelovu cenu. Bylo to cire vodeni za nos, neb jedinym ocenenim byla nominace na satirickou cenu Ignace Nobela, a to je opravdu nebe a dudy! A jaksi navrch jeste clanek obsahoval i flagrantni ucelove lzi. Samozrejme, ze mame ted tiskovy zakon, tak jsem do redakce poslal k otisteni uvedeni toho celeho clanku na pravou miru. No, a samozrejme, ze je neotiskli. A taky jsem pripravil text, ktery k vysvetleni pouziva jen terminu z uciva zakladni skoly. Ale na ten mi odpovedeli, ze je moc odborny. Proste, Pravo je stran Krakatenu neprustrelne.
Na Krakaten staci ucivo ze zakladky
Pred osmi lety oznamila MF-Dnes objeveni ‚dosud nejsilnejsi zname klasicke vybusiny – stokrat, mozna i tisickrat silnejsi nez trinitrotoluen, dynamit ci nitroglycerin‘. Vec pak i vysla v anglictine v odbornem casopise a sloucenina tam byla nazvana Krakaten. Jenze ouha, on to byl ciry nesmysl, a podle toho se i vyvijel jeho dalsi osud. Jeden laureat radne ceny Alfreda Nobela se rozhodl Krakaten nominovat na satirickou cenu Ignace Nobela. Ta se uz deset let udili kazdorocne v Americe za pavedu pod vedeckym havem, za vydobytky ducha, ktere nemohly nebo nemely by byt opakovany.
Mohlo by se zdat, ze tato oblast vedecke satiry je laikum nepristupna skoro stejne jako moderni veda, vyzadujici velmi specializovane znalosti. Je sice pravda, ze z nejmene peti duvodu, proc je ten Krakaten ciry nesmysl, pochopeni tri vyzaduje znalosti z prvniho rocniku vysokoskolskeho studia chemie, ale na jeden uz staci jen stredni skola, a na ten paty opravdu jen znalosti chemie z druheho stupne zakladni skoly. Zastavme se proto u toho pateho duvodu. Je k tomu totiz prave padny duvod. Objevitel Krakatenu cerstve dal nove interview, tentokrat v Pravu (4.8.01), sice dlouhe, ale velmi zmatecni, takze ctenar z toho opravdu nemuze byt moc moudry.
Pocet znamych chemickych sloucenin uz davno prekrocil jeden milion. Kazda z nich ma urcite zajimave vlastnosti, ktere se nekdy mohou stat prakticky uzitecne. Jen velmi mala cast z tohoto vice jak milionu sloucenin se hodi pro pouziti jako klasicka vybusina. Ale ty prumyslu a praxi nakonec bohate staci. Na to, aby nejaka sloucenina mohla slouzit jako vybusina je treba splneni cele rady rysu. Ta sloucenina se musi rozkladat a uvolnovat pri tom teplo, nepotrebovat k tomu rozkladu vzdusny kyslik (to taky kvuli podvodnim aplikacim), rozklad musi byt velmi rychly, mnohem rychlejsi nez treba horeni, a aspon nektere z rozkladnych produktu musi byt plynne, jako treba kyslicnik uhlicity, vodni para, casto dusik. Ty plyny se totiz budou tim ve zlomku casu uvolnovanym teplem rychle ohrivat, a jako vsechny ohrivane plyny budou cile expandovat, a pri tom svem rozpinani budou nicit vse, co jim bude stat v ceste. A ted si tento scenar zkuste aplikovat na slouceninu, ktera ma jmeno Krakaten, a chemicky vzorec C6, tedy sest atomu uhliku. Uhlik je velmi bezny prvek a taky je bohate zastoupen ve vsech formach zive hmoty. Vyskytuje se i v cistem stavu, napr. jako grafit. Nebo jako saze, dnes dulezity prumyslovy produkt, neb slouzi jako inkoust v laserovych tiskarnach. Grafit i saze jsou velmi teplotne odolne, proto se grafit pouziva treba jako tepelny stit kosmickych teles pri navratu na zem, aby neshorely pri treni o atmosferu. Grafit taje az pri teplote vyssi nez 3500 C, a aby ta tavenina zacala varit, tak byste museli zvednout teplotu az pres 5000 C.
A ted, mili zaci a zakyne, uz vite vsechno potrebne, abyste posoudili, zda C6 muze slouzit jako vybusina. Pokud nekdo nedaval pozor, tak je to takto. Pokud by se ten C6 rozkladal, tak nebude poskytovat plyn, protoze uhlikate pary je neco dosazitelneho jen za zcela mimoradnych teplot. To co by ten rozklad hlavne poskytoval by byly tuhe saze. Jakmile latka neposkytuje svym rozkladem nejake plynne produkty, vypada okamzite ze hry na uspesne vybusiny. K teto uvaze opravdu staci prirodovedne poznatky posbirane na ZDS. A dokonce bystri zaci a zakyne ZDS mohou prijit i s velmi silnym zobecnenim. Jakakoli sloucenina, sestavajici jenom z atomu uhliku, je jedno zda C6, C66, C365, nebo treba C1111, neprichazi v uvahu jako vybusina, nebot neumoznuje vznik potrebnych plynnych produktu.
Jak uz zmineno, neni to jediny argument, takovych jasnych kontra-arumentu je aspon pet. Shodou okolnosti, kazdy je z jine oblasti fyzikalni chemie, vpodstate jsou tim vycerpany vsechny jeji hlavni slozky. Tak si asi dovedete predstavit, ze kdyz v mezinarodnim casopise vyjde vysledek, ktery je chybny hned z peti ruznych uhlu pohledu, tak to samozrejme tu prislusnou vedeckou obec dost pobavi.
Pokud musim zkouset studenty, davam jim vetsinou taky pet otazek. Podle ministerskych predpisu musi odpoved spravne aspon na 55%, jinak by u zkousky propadli. Tech pet pohledu na Krakaten vlastne umoznuje na malem prostoru vyzkouset dost velkou cast fyzikalni chemie. A ti objevitele Krakatenu v tomto peti-testu ziskali presne nula %. Na tak cisty zkusebni vysledek jsem ve sve praxi jeste nenarazil. Je to ovsem praxe zahranicni. To cesti studenti mohou svym pedagogum pekne elegantne vytrit zrak. Pokud by se totiz pripravovali ze skript vydanych staroslavnou Univerzitou Karlovou, tak i v nich stoji cerne na bilem, ze C6 je ‚silne explozivni‘. Avsak pokud zrak nektereho naseho vysokoskolskeho pedagoga pohledne na jmeno autora na titulni strance, tak si jiste dvakrat rozmysli zacinat nejakou polemiku, aby mu taky nebyla ustedrena samolepka psychopata.
Part 1: http://pes.internet.cz/veda/clanky/14553_0_0_0.html
Part 2: http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/page/4377E67A5222259FC1256AE1004DD37F Part 3: http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/page/27B684B83B573796C1256AE9002C7323
Poznámka redakce: Názory uveřejněné v rubrice dopisy a takto označené nevyjadřují stanovisko redakce.
