Tradiční teorie preference L formy ("levotočivých") aminokyselin v živých organismech říká, že tato chirální varianta byla vybrána náhodou – a jakmile k tomu došlo, první živé organismy D aminokyseliny rozebraly a použily jako stavební materiál pro svá těla. Nová představa dává převahu jedné formy aminokyselin do souvislosti s kosmickým zářením.
Vědci z univerzity ve francouzské Nice vyšli z předpokladu, že aminokyseliny se většinou netvořily na Zemi, ale byly sem přineseny kometami. Určitý typ záření ("circularly polarised light") měl v kosmu přednostně rozkládat D formu, takže L forma byla na Zemi odedávna zastoupena ve větším množství a není tedy divu, že byla vybrána i jako stavební blok pro živé organismy.
Experimenty s rozdílnou stabilitou jednotlivých izomerů aminokyselin vůči takto polarizovanému záření už byly údajně provedeny a vedly k převaze L formy. Výpovědní hodnota těchto pokusů byla však omezena tím, že se analyzovaly vodné roztoky aminokyselin. Na kometách byly však aminokyseliny spíše zmrzlé spolu s vodním ledem. Nyní francouzští vědci zopakovali tyto experimenty i za relevantnějších podmínek, tedy v tuhém skupenství, opět prý s tímtéž výsledkem (pro leucin).
Hypotézu by šlo snadněji otestovat, kdyby se podařilo získat větší množství aminokyselin z nějaké komety (plánuje se na rok 2014).
Zdroj: New Scientist
http://www.newscientistspace.com/article.ns?id=dn7895
Poznámka: V článku se uvádí, že převaha L formy aminokyselin byla zjištěna i v meteoritech. Naopak jsem se setkal s opačnými výsledky, podle kterých kosmické záření za těchto podmínek vede ke vzniku racemické směsi (bez ohledu na to, s jakým druhem aminokyselin se začínalo). Představa, že L a D forma aminokyselin se liší stabilitou ve vztahu ke kosmickému záření, působí na mě na základě absolvování příslušných semestrů biochemie/organické chemie trochu divně, dnes ale samozřejmě může být vývoj a převládající teorie úplně jinde než před 12 lety.
V článku také dávají celou teorii do souvislosti s pravděpodobností vzniku života mimo Zemi. Logičtější se mi zdá opak: Pokud by teorie platila a my bychom někde našli aminokyseliny složené z jedné optické formy, naopak by to nebyl žádný náznak života, ale důsledek obyčejného fyzikálně-chemického procesu.
