Víte, že termín Velký třesk (Big Bang) byl původně míněn ironicky? Právě v této souvislosti ho totiž poprvé použil bnedávno zemřelý ritský fyzik Fred Hoyle, zastánce teorie stacionárního vesmíru. Pád Hoylovy vědecké kariéry ovšem přišel až s mnohem výstřednějšími názory.
Teorie o stacionárním vesmíru vycházela z přesvědčení, že ono pozorované vzdalování se jednotlivých galaxií od sebe je vyrovnáváno faktem, že ve vesmíru občas vzniká hmota "z ničeho". Ve své původní podobě se teorie neudržela, Fred Hoyle je v této souvislosti mj. znám i svým konfliktem s Stephenem Hawkingem v době, kdy tento stál na počátku své vědecké kariéry. Fyzikové v této souvislosti připomínají i některé nepříliš příjemné Hoylovy povahové vlastnosti.
Hoyle se však do dějin vědy zapsal ještě jednou mnohem výstřednější myšlenkou zvanou panspermie.
Teorie panspermie v podstatě tvrdí, že život nevznikl na zemi, ale je vesmírného původu. Ve variantě, kterou vypracovali Fred Hoyle a Chandra Wickramasinghe, se předpokládá, že život pochází především z komet. Určité formy Darwinovy evoluce probíhaly podle Hoyla v kosmických mračnech mezi různými prachovými kapkami. Čím byly např. kapičky blíže k okraji mračna, tím spíše je mohlo zničit kosmické záření, uprostřed se mohly shlukovat do stabilnějších struktur. Podobné shluky měly dokonce existovat i mimo komety a putovat prázdným prostorem. Dokud…
Dokud nedoputují na planety, které "oplodní". Ona drobná zrníčka se stanou základem života, který v příznivém prostředí dosáhne brzy celoplanetárních rozměrů.
Hypotézu o vesmírném původu života většina evolučních biologů odmítá, ale ještě na ní není nic "tak strašného". Pomyslný předěl však Hoyle překročil ve chvíli, kdy začal tvrdit, že v kometách vznikají nejen organické látky, ale rovnou živé organismy. Názor, že epidemie typu chřipky jsou roznášeny právě kometami, stál pak u konce Hoylovy vědecké kariéry..
Fred Hoyle byl v tomto článku vylíčen jako autor dvou chybných teorií a poloviční šílenec. Protože však účelem Scienceworldu rozhodně není nasazovat vědcům psí hlavu jen proto, že se mýlili, podíváme se někdy příště na tohoto britského fyzika příznivějším pohledem. Hoylovy mírně řečeno výstřední názory na chřipkovou epidemii ovšem nakonec vedly k tomu, že i řada jeho mnohem serióznějších prací v oblasti fyziky nakonec nezískala zasloužené ocenění
